Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Středa 28. května 1884

Julian píše Dině, že je mu za mne hanba, a prosí ji, aby nevěřila, že by byl schopen podlostí.
Tony mi píše v podobném duchu a já mu odpovídám:
Pane,
Nemyslete si, že jsem velmi rozrušena, protože vám znovu píši; svůj dopis si přesně nepamatuji, ale říkám mu v podstatě toto… aniž se rozčiluji.
– Již nevěřím, že pan Julian byl schopen hrát komedii.
Ale jak nevěřit čemukoli v prvním okamžiku, když vidíte procházet groteskního Maurina s osmadvaceti hlasy? Nic bych nebyla řekla, kdyby nebyl prošel politováníhodný Maurin; ostatní mají své přátele, ale nečistý Maurin měl tytéž přátele jako já – žák ateliérů jako já.
Chtěla bych tedy vědět, drahý mistře, jak to je, co řekla ctihodná porota, jaké jsou hlavní nedostatky. Proč? O své malbě si myslím méně dobrého než kdokoli jiný, ale přesto se dívám napravo a nalevo a vidím strašné věci oceněné – a zůstávám ponořena v oceánu pochybností.
Jediné, co mě zajímá, je vědět, zda je můj obraz dobrý nebo špatný. Neříkejte mi, že je dobrý, abyste mě utěšil; je lepší říct mi pravdu a nenechat mě pokračovat ve scestné cestě. Věci, které považuji za nulové, slabé nebo absurdní, jsou možná ty dobré – mýlím se, to je vše. Ti, kdo mi řekli o mé malbě dobré věci, jsou velmi vinní. Budu se snažit kreslit jako hanebný Maurin. Když je to tak dobré, pan Julian může koneckonců dávat přednost směšnému Maurinovi přede mnou, každý má své oči. Ale mohla jsem nevěřit čarování před medailí bezduché nuly Maurina?
Jsou na světě lidé schopní říci, že portrét od ohavného Maurina je víc než můj obraz?
Pan Bastien-Lepage dostal osm hlasů za svou Janu z Arku. Pan Martin dostal první medaili. A velikánský Maurin právě dostal 28 hlasů, přesně o 20 více než já…
Není tu ani svědomí, ani spravedlnost. Čemu tedy věřit. Jsem naprosto dezorientována. Ale nikdy, nikdy nespolknu 28 hlasů hanebného Maurina.
To ovšem není doslovně můj dopis, ale přibližně.
Dostala jsem 8 hlasů. Osm. Čtěte a obdivujte. Člověk musí být opravdu silný, aby před takovými věcmi navždy neklesl. Maurin 28 hlasů a já 8.
Příštím rokem odesláním dalšího dobrého plátna je přinutím mi dát svou medaili; vím, že se vždy uspěje, je-li člověk opravdu silný, ale jaká zdržení a jaké bolesti. Stydím se skutečně dobře mluvit o sobě, ale musím se přece bránit; považuji se za velmi nestrannou – jsem zároveň herečkou i divačkou, pravá divačka soudí malbu já-herečky.
Není to dobré ve srovnání s mistry, ale ve srovnání s těmi, které ocenili!!
Ah! Pane Bože! Maurin! Mluvme jen o něm.
A těch dvacet ostatních, všichni horší než já!
Pokud to není dobré, proč se říkalo, že to udělal Bastien!!!