Jsou chvíle, kdy by člověk poslal k čertu celou tu intelektuální výheň, slávu i malířství a šel žít do Itálie, živit se sluncem, hudbou a láskou.
Velmi mě překvapil Bonnatův portrét don Carlose. Špatně nakreslený, tónově nepravdivý a sotva podobný.
Ten mizerný fregatní kapitán mi zase ublížil; nebýt úterních bláznovství, nebyla bych tak rozhněvaná... nuže! Gratuluji jeho nastávající! Buď je to...
– Ach, Bože, v původu rodiny je cosi... cosi ne příliš... zkrátka z tohoto hlediska je to špatný sňatek.
Ale i my máme slavnost: pan Georges. Načež jdu říci mamě, že dokud jsem doufala, hádala jsem se s ní, ale nyní je vše skončeno, pohrdám jí a...
Mě ve společnosti nikdo nepotká.
Julian, který je bonapartista, přišel se mnou pohovořit o propasti, do níž se Paul de Cassagnac dostal. Přeběhlíci všude. Sledovala jsem, jak...
Kam by ostatně dával ty peníze, když sotva vypadá na svých 24 000 franků!
Při malování jsem přijímala Goldsmida, paní de Mouzay a její dceru.
Tak se nikdy, nikdy nedělalo — nechalo se dotyčné její místo a sedalo se za ni, ale nikdy se nikoho nevykázalo na konec, třebaže je to pravidlo....
Když zakašlu, spustí se poplach; vedu války o otevřená okna atd. A na druhou stranu mě nechají půl hodiny samotnou na schodišti na rue Vivienne, kudy...
Jen mužům, kteří se pokusili mi dělat dvůr, jsem vždy říkala přibližně toto: Pane, jsem zlá povaha, bavím se jen sama; vše, co mi kdo může říct, mě...
A to jsou moji drazí rodiče, kteří to vše vidí, kteří mě poslouchají hrát, zpívat, improvizovat, klít, žertovat... Hrůza a znesvěcení!
všechny domy, rodinné domácnosti!
Jak to, pane, jste již zpátky — neodsloužil jste si svých osmadvacet dní?
Bál [Slova začerněna: se koná] dnes večer.
aby mě viděl na slušném místě. Opět jsem oznamovala jeho sňatek, o němž ostatně Plancy už slyšel.
s tou výjimkou, že mi sdělují, že zítra bude zajímavé zasedání v Poslanecké sněmovně — a já píšu toto:
Musím vám říci, že poté co jsem ve čtyři hodiny domalovala, nepřestala jsem číst „Nababa“, román Alphonse Daudeta. Je to velmi zajímavé — a ten typ...
– Na vás to není dost dobré, řekl mi Robert-Fleury.
Mouzayová a její dcera obědvají u nás. S dcerou vedeme vždy rozhovory o fyziologii, filosofii a celé řadě věcí o lásce. Procvičuji se tím pro chvíli,...
A pak — protože ještě nebyl čas — procházely jsme se v průchodu, zatímco mužští žáci se tam také procházeli a čekali na otevření.
Přikáži přinést jahody — dají dva franky, řeknu Fortunému, že to nestačí — odpovědí, že to bohatě stačí — opakuji, že za dva franky jahod bylo včera...
Jak je to netaktní, jak odporné, jak špinavé!
Hovoří se o Světové výstavě v Itálii — a protože Řím nestačí ani rozlohou pozemků, ani pohodlím ubytování pro cizince, utvořil se výbor, který žádá...
Dala jsem mu tři dopisy...
Yorke přichází poprosit nás, abychom šly s ní dnes večer na bál a sehnaly pozvánky. Pokud ne dnes, bude to jindy — jdu ke Caroline a ta mi za tři...
Bejův syn u nich večeřel a pak poctil večírek svou přítomností. Nechyběla hudba ani arabské tance.
každý měsíc). A toto ďábelské zdraví k ničemu neslouží! Tato energie se spotřebovává bez užitku. Pracuji... Ach, to je toho — sedm osm ubohých hodin...
Tyto dynastie, tito ministři, kteří zapouštějí kořeny a hnijí na místě, zamořují zemi — tyto dvorní protekce... Hle, neštěstí, hle, zkáza. Zatímco...
Ale jdu na Salon s de Daillens — ta vtipkuje až příliš — jinak je dost zábavná.
Přicházely jsme, právě když odcházeli maršál, jeho žena a všichni královští princové a arcivévodové. Starý Moreno — pak jiný Španěl, který žádal, aby...
Vstupenky nepřicházejí!
Hle, výsledek Multedových kroků.
Ale pan Turquan — redaktor na ministerstvu vnitra a záložní důstojník 11. dělostřeleckého pluku, jehož jsem potkala u Gaviniových — přijíždí v půl...
— při němž jsem se bavila. Cassagnac se zdál dost překvapen, když nás uviděl — šel si půjčit kukátko, projel nás pohledem a pozdravil dost klidně....
Jaký mokrý ohňostroj včera!! Nemysleme na to — pro Boha!
Když se Madame moje matka vměšuje *do* někoho — mohu si dotyčného rovnou škrtnout ze svého seznamu. „Již to není přesvědčení — je to pověra.“ Řekla...
Klepy z nižších vrstev. Je to jedno... pokaždé, když se mi o tomto sňatku mluví — je to nová bolest.
Je předvečer Grand Prix — a s inteligencí, jež nás charakterizuje, jdeme do cirkusu bez pánů. Mám týž klobouk jako na kermesse — rozkošná věc s...
Gaviniovi znají každého. Bylo třeba být husou jako já, abych nepochopila, že prefekt za Císařství, jenž deset let přijímal celou Evropu procházející...
Teta a Etienne odjeli do Nice za obchodem. Máma byla na nádraží. Yorke měla u nás večeřet — okolo šesté jsem ji tedy šla vyzvednout s úmyslem vyjet...
V osm večer. Modlete se za mě — chystám se zkusit prostředek nebezpečný, strašný — ale aspoň budu vědět, že jsem udělala vše.
Tedy — u Gaviniových vypravuji, že jedna moje švédská přítelkyně je zdrcena Cassagnacovým sňatkem. Že je bohatá a hezká. Gavini říká, že se ujme...
Vzala na sebe smutek s krepem — to je přinejmenším čtrnáct dní odkladu. Chudák dědeček nám vzkazuje, že je to hrůza — kývá hlavou a rukou na souhlas...
*^7^ Dostáváte nepochybně takový déšť anonymních dopisů, že vás předem ujišťuji, že tento takový není. Přečtěte ho až do konce — ať v něm najdete...