Jsou chvíle, kdy by člověk poslal k čertu celou tu intelektuální výheň, slávu i malířství a šel žít do Itálie, živit se sluncem, hudbou a láskou.
Velmi mě překvapil Bonnatův portrét don Carlose. Špatně nakreslený, tónově nepravdivý a máloco z podobizny.
Ten ubohý fregatní kapitán mi opět způsobil bolest; nebýt úterních bláznovství, tak bych nebyla tak rozhněvaná... nuže! Gratuluji jeho budoucí! Buď...
– Ach, Bože, v původu rodiny je cosi... cosi ne příliš... zkrátka z tohoto hlediska je to špatný sňatek.
Ale i my máme slavnost: pan Georges. Načež jdu říci mamě, že dokud jsem doufala, hádala jsem se s ní, ale nyní je vše skončeno, pohrdám jí a...
Mě ve světě nepotkávají.
Julian, který je bonapartista, přišel se mnou pohovořit o propasti, do níž se Paul de Cassagnac dostal. Přeběhlíci všude. Sledovala jsem výskyt...
Kam by ostatně dával ty peníze, když sotva vypadá na svých 24 000 franků!
Při malování jsem přijímala Goldsmida, paní de Mouzay a její dceru.
Tak se nikdy, nikdy nedělalo — nechávali obsazené místo a sedalo se až za ní, ale nikdy se nikoho nevykázalo na konec, třebas je to pravidlo. Dala...
Znepokojí se, když kašlu, vedu boje o otevřená okna atd. A na druhou stranu mě nechají půl hodiny samotnou na schodišti na rue Vivienne, kudy chodí...
Jen mužům, kteří se pokusili mi dělat dvůr, jsem vždy říkala přibližně toto: Pane, jsem zlá povaha, bavím se jen sama; vše, co mi lze říci, mě nudí.
A to jsou moji drazí rodiče, kteří to vše vidí, kteří mě poslouchají hrát, zpívat, improvizovat, přísahat, žertovat... Hrůza a znesvěcení!
všechny domy, rodinné domácnosti!
Jak to, pane, jste již zpátky — neodseděl jste svých osmadvacet dní?
Bál [Slova začerněna: se koná] dnes večer.
aby mě viděl na slušném místě. Opět jsem oznamovala jeho sňatek, o němž Plancy slyšel odjinud.
s tou výjimkou, že mi sdělují, že zítra bude zajímavé zasedání v Poslanecké sněmovně — a já píšu toto:
Musím vám říci, že poté co jsem ve čtyři hodiny domalovala, nepřestala jsem číst „Nabase“, román Alphonse Daudeta. Je to velmi zajímavé — a ten typ...
– To vám nejde dost dobře, řekl mi Robert-Fleury.
Mouzayová a její dcera obědvají u nás. S dcerou vedeme vždy rozhovory o fyziologii, filosofii a celé řadě věcí o lásce. Procvičuji se tím pro chvíli,...
A pak — protože ještě nebyl čas — procházely jsme se v průchodu, zatímco mužští žáci se tam také procházeli a čekali na otevření.
Nelze se nerozčílit.
Je to dost nezdvořilé, dost odporné, dost nechutné!
Hovoří se o Světové výstavě v Itálii — a protože Řím nestačí ani rozlohou prostoru, ani pohodlím ubytování pro cizince, utvořil se výbor, který žádá...
Dala jsem mu tři dopisy...
Yorke přichází poprosit nás, abychom šly s ní dnes večer na bál a sháněla pozvánky. Pokud ne dnes, bude to jindy — jdu ke Caroline a ta mi za tři...
Bejův syn u nich obědval a pak poctil večírek svou přítomností. Hrála hudba a byly arabské tance.
každý měsíc). A toto ďábelské zdraví k ničemu neslouží! Tato energie se spotřebovává bez užitku. Pracuji... Ach, ta skvělá věc — sedm osm ubohých...
Tyto dynastie, tito ministři, kteří zapouštějí kořeny a hnijí na místě, infikují zemi — tyto dvorní protekce... Hle neštěstí, hle zkáza. Zatímco...
Ale jdu na Salon s de Daillens — ta vtipkuje až příliš — jinak je dost zábavná.
Přicházely jsme, právě když odcházel maršál, jeho žena a všichni královští princové a arcivévodové. Starý Moreno — pak jiný Španěl, který žádal, aby...
Vstupenky nepřicházejí!
Hle výsledek Multedových kroků.
Ale pan Turquan — redaktor na ministerstvu vnitra a záložní důstojník 11. dělostřeleckého pluku, jehož jsem potkala u Gaviniových — přijíždí v půl...
— při němž jsem se bavila. Cassagnac se zdál dost překvapen, když nás uviděl — šel si půjčit kukátko, projel nás pohledem a dal dost klidný pozdrav....
Jaký mokrý ohňostroj včera!! Nemysleme na to — pro Boha!
Když se Madame moje matka vměšuje *do* někoho — mám stejně tak dobře dotyčného škrtnout ze svého seznamu. „Již to není přesvědčení — je to pověra.“...
Klepy z nižších vrstev. Je to jedno... pokaždé, když se mi o tomto sňatku mluví — je to nová bolest.
Je předvečer Grand Prix — a s inteligencí, jež nás charakterizuje, jdeme do cirkusu bez pánů. Mám týž klobouk jako na kermesse — rozkošná věc s...
Gaviniovi znají každého. Bylo třeba být husou jako já, abych nepochopila, že prefekt za Císařství, jenž deset let přijímal celou Evropu procházející...
Teta a Etienne odjeli do Nice za obchodem. Máma byla na nádraží. Yorke měla u nás večeřet — okolo šesté jsem ji tedy šla vyzvednout s úmyslem projet...
V osm večer. Modlete se za mě — chystám se zkusit prostředek nebezpečný, strašný — ale aspoň budu vědět, že jsem udělala vše.
Tedy — u Gaviniových vypravuji, že jedna moje švédská přítelkyně je zdrcena Cassagnacovým sňatkem. Že je bohatá a hezká. Gavini říká, že se ujme...
Vzala na sebe smutek s krepem — to je přinejmenším čtrnáct dní odkladu. Chudák dědeček nám vzkazuje, že je to hrůza — kývá hlavou a rukou na souhlas...
*^7^ Dostáváte nepochybně takový déšť anonymních dopisů, že vás předem ujišťuji, že tento takový není. Přečtěte ho až do konce — ať v něm najdete...