Sobota 15. června 1878

Zastavila jsem se u paní Gaviniové, abychom se domluvily na zítřek. Dvořím se bývalé prefektové podle všech pravidel — jen aby mi čert nic nezkazil.
Je předvečer Grand Prix — a s inteligencí, jež nás charakterizuje, jdeme do cirkusu bez pánů. Mám týž klobouk jako na kermesse — rozkošná věc s růžemi, o nichž by člověk přísahal, že jsou pravé.
Nepotřebuji vám popisovat toto potěšení — ostatně v těchto velkých shromážděních nikdy nikoho nevidím. Při odchodu potkáme pana d'Alta. Pak zaskočím na chvíli k Yorke.
Pomyslete — Robert-Fleury mi nechtěl nic říci — tak špatná byla moje kresba. Ukázala jsem mu tedy tu z minulého týdne (minulou sobotu — Versailles) — a dostala jsem komplimenty. To není k zahození.
Jsou dny, kdy vše unavuje...