Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Pátek 7. června 1878

Dobročinná kermesse v zahradě Orangerie — pořádaná nejvznešenějšími dámami Paříže. Jdeme tam dost elegantně — díky Bohu. Být tím, čím jsem byla uprostřed všech těch dam — to je plus, ujišťuji vás.
Vstupenky nepřicházejí!
Procházela jsem se v Bois (máme svůj osmipružinový kočár) — zmítána krutými úzkostmi... Nu? Tehdy projede landauer s dámou, která nás zdraví. Paní Gaviniová. Pan Gavini — prefekt Alpes Maritimes za Císařství, nyní poslanec. Potkaly jsme ji jednou u Doubeltové.
V Orangerii přišel k nám Blanc promluvit — dost chladný a velmi změněný ve způsobech. Je to divná věc.
Rosalie nedokázala sehnat vstupenky — to je opravdová zuřivost kvůli tomuto zasedání.
Máma nenavštívila paní Gaviniovou. Jedno — v půl osmé tam jdu — ale protože seděla u stolu s hosty, ohlásím se na devátou. V devět přijdu a vysvětluji pohnutku tak přesvědčivě jako nesouvisleji. Přijímají mě s otevřenou náručí. Jsou tam tři druhy poslanců, kteří mě — jak mě vidí rozplývat se v lichotkách, prosbách, žertech, efektních frázích à la Popaul — živě se začínají zajímat o můj osud. Pan Gavini, kterému mě představují, říká, že ještě včera byl čas. Ano — včera jsem počítala s ostatními!... Ubožáci.
Zkrátka — každý je ochoten mi pomoci a Gavini mi radí jet do Versailles — nic neslibuje, ale udělá nemožné, aby mě dostal dovnitř. Ten ubohý Blanc, jehož celou duší nenávidím pro jeho ničemný charakter a falešnou zbabělou povahu — Blanc mě pěkně poškodil u Cassagnace.
Chtěla bych ale vědět, jaké je postavení paní Gaviniové — neboť... hleďte — před osmi nebo patnácti dny jsem na ni myslela. Jak se věci shodují. Byla tak laskavá, že se obávám, aby nebyla nevhodná...
Považuje nás za staré přátele z Nice.
V každém případě bude Rosalie při rozdávání pětadvaceti vstupenek pro veřejnou tribunu — a bude-li možnost, půjdu tam v šedivých vlasech a s brýlemi. Říká se, že Cassagnacova věc neprojde snad až v úterý. To by bylo skvělé. Přitom všem jsme nechaly Yorke, kterou jsme měly vzít večer do Orangerie. Vstoupily jsme jen dovnitř a v deset vyšly. Při odchodu Marcuard. Vytýkám mu nedbalost a směju se jako obvykle.
Ostatně to vše — s tím Versailles...
Víte, co je Cassagnac? Chcete znát můj názor na to — jako v politice onehdy — pravý, upřímný? Hle. Paul de Cassagnac je obrovský žertéř obecně a darebák zvlášť. Se mnou se choval prostě hrubě. To mu nezapomenu. Ale jeho zasedání bude ohnivé — je téměř náčelníkem žertéřů Císařství — jemu čest hájit tu vznešenou věc. Upřímně řečeno — začínám cítit k tomu nádhernému mulatovi jistý odpor; nechť není zamilovaný — dobře — ale nechť je alespoň zdvořilý. Nedbalosti ostatních... přicházejí, odcházejí, vracejí se — je to s každým totéž, s princeznami jako se mnou. Ale Cassagnac je přítel, ten bratr... vím dobře, že je to žert — ale co na tom; nežádá se nic vážného — ale i v žertu jsou ohledy, jichž se nelze zprostit. Tak — veškerý můj obdiv k novofundlanďanovi je v háji — a bylo by mi nepříjemné, kdybych ho začala znovu ctít.
Kdybych se mohla zaplést do bonapartistického světa — přesto jím pohrdajíc — jsem si jistá, že jím pohrdám? Mohu v hloubi duše preferovat republiku — ale co mi záleží na Císařství? Budu na straně toho, kdo mi nejlépe poslouží. Nečiním nic zlého — neboť to nikomu neškodit — neprovedu žádnou zbabělost, jsouc cizinkou a sama jsouce ničím.
Nechť se Cassagnac ožení třiadvacetkrát, je-li mu to milé.
Nemám již radost mluvit o tom. Není tím, za co jsem ho považovala... To jest — je jako já nestálý a rozmarný jako čert! Jak mu libo. Chyba je moje — stačilo mu líbit se a byl by u mých nohou. Nechci si stěžovat — je odporné zařadit se takto mezi uražené. Jen jsem si chvíli myslela, že se jím budu hodně zabývat. Hluboký omyl! Díky Bohu — nejsem již tam, kde bych zbožňovala lidi, kteří mě nezbožňují. Jen aby se ten člověk příliš nezmohl — začala bych znovu litovat jeho přátelství.

Poznámky

Pozn. překl.: Osmipružinový kočár (huit-ressorts) — elegantní soukromý vůz na osmi pérkách; symbol společenského postavení. ↩
Pozn. překl.: Darebák (chenapan) — pohrdlivý, avšak místy i láskyplně-ironický výraz. ↩