Pózuji u Tonyho pro svůj portrét. Ten hlupák si stále nedá spravit zub... To nám nebrání být dobrými přáteli... I kdyby si zub dal spravit, ani tehdy...
Totéž. Ráda bych se vdechnout trochu modernosti tomuto akademikovi, jako jsem pomyslela na to, že bych očistila salon paní Cartwrightové... Ten Tony...
Prunier mi posílá vstupenky na slavnostní rozdílení cen na Konzervatoři, jedeme tam. Je to velmi zajímavé.
Telegram mi oznamuje, že očarovaní princové nejsou na venkově, a tak máma a Dina odjíždějí samy. Tony přijde k večeři a pak jdeme na „Hrbáče“ do...
Zdálo se mi, že mi Cassagnac říká, že mě vždy miloval.
Opět jsem ve snu viděla třicetiosmiletého novináře — ostatně 2. prosince bude mít třicet devět a já 26. listopadu dvacet čtyři. Stárneme.
Sezení, pak Tony přijde k večeři a potom Tchoumakoff, Agáta, Géry. Mluvíme o politice — toto ministerstvo dává podnět k veselým věcem... A náčrt...
Ten ubohý Tony vymazal levou ruku na konci sezení — i když je člověk akademikem, má čestnou medaili a maluje nudné obrazy, není o nic méně...
Jaká škoda, že tak dobrý, tak laskavý člověk není… možnou partií. Protože každý den pózuji, studuji ho — je to výtečná a prostá bytost.
Mám migrénu... A během sezení přišel jakoby náhodou starý pan Robert-Fleury — myslím, že vlastně proto, aby dal radu k portrétu, a to mi nevadí,...
Je tři hodiny ráno a nemohu spát.
A zdálo se mi o Cassagnacovi.
Pan Géry mi posílá kytici růží. Včera jsme šly s Gaviniovými na Výstavu dekorativního umění, pak do Boulogneského lesa — letos v létě vůbec není...
Včera tu kousek od nás, v sále Wagram, proběhlo velké bonapartistické shromáždění — Cassagnaca provolávali celou čtvrthodinu. To je něco.
Poslední sezení — můj umělec hledá námět pro obraz, něco moderního a dobrého... A pak „touží zanechat ve svém díle figuru aktu“, jenomže je tak těžké...
Nenašly jsme Bastiena doma, nechávám mu vzkaz a zahlédnu, co přivezl z Londýna. Je tam malý uličnický poslíček, opřený o sloupek na ulici; zdá se, že...
Skutečný Bastien odjel do Damvillers, kde zůstane pět měsíců — architekt přichází omluvit staršího bratra. Pak jsme mluvili o Cartwrightové, a...
Jdeme s Gaviniovými ven.
Jsem... tak rozmrzelá, že bych podrápala každého. Nedělám nic!! A čas plyne — čtyři dny, co nepózuji, začala jsem venku jednu studii, ale prší a vítr...
Jdu na tržiště Temple s Rosalií. A oči mi z toho ještě zůstaly rozšířené. Je to nádherná čtvrť — koupila jsem pár starých věcí do ateliéru, ale jinak...
Místo abych pracovala na jakékoliv studii, procházím se — ano, slečna dělá procházky umělkyně a pozoruje! Byla jsem dvakrát v dětském útulku, ráno i...
Všichni odjeli, dokonce i Gaviniovi; nikoho nevídáme; můj ateliér se upravuje — je skoro hotový, lze v něm pracovat.
Jsou dny, kdy opravdu věřím, že tady něco mám. Poslyšte — je nemožné, aby tato horečka, tato vzepětí, tato láska k tomu, co dělám, nebyly určeny k...
Tato kniha mnou otřásá. Ouida není ani Balzac, ani Sandová, ani Dumas, ale napsala knihu, která mi z... profesních důvodů způsobuje horečku. Má velmi...
Nejdřív mě od malby vyruší čalouník, pak jiný, pak přijde průtrž mračen, pak ta malá vůbec nepózuje, a nakonec přijde Félix nevím proč... A nakonec...
Plakala jsem nad posledními stránkami knihy — nad smrtí velkého, vznešeného Maryxe.
Dostávám dopis od mámy, která mi píše, že mladí sousedé přijíždějí na dva měsíce s přáteli a chystají se pořádat velké hony. Je připravena vrátit se,...
No vida — nastydla jsem a onemocněla, jak předpověděla třikrát ctěná stará Jacobová. A dost zábavný dopis od Bojidara jako odpověď na můj — ve stylu...
Bojidar přijel včera z venkova a... Večeří u nás, kněz také. Každý den prší — sotva začnu něco venku, jsem celá promočená, a sotva se vrátím malovat...
Nejsem umělkyně — chtěla jsem jí být, a protože jsem inteligentní, naučila jsem se jisté věci... Jak tedy vysvětlit, co Tony říkal, když jsem...
Tony přišel, když jsme nebyly doma — ale Soutzo večeří a pomáhá mi rozmísťovat sádrové odlitky v ateliéru. Vypadá dobromyslně, skoro vystrašeně, a...
Starý Tchoumakoff je tu ještě pořád — je devět hodin — malovala jsem u vody — chce se mi spát.
Stará Jacobová předpověděla požár, stříbrnou bránu, sňatek v rodině a narození dítěte — pak úmrtí. To se právě splnilo — všechno kromě úmrtí: Lola,...
Odnesla jsem plátna Julianovi a ten je velmi spokojen. Je třeba pořádně dokončit rybáře, který možná bude malým úspěchem... Ano, dokončit — nic...
Pózovala jsem u toho orléanisty Tonyho — celý v černém, smutný, a stěžoval si, že nemůže spát. Se všemi těmi rodinnými smutečními ozdobami... Co se...
Soutzo vypadá, jako by se mě bál — ostatně se chová se zdrženlivostí a taktem, jaké jsem u něj neznala.
Včera jsem odnesla rybáře Tonymu — není to špatné, ale to je vše; shledává, že je to velmi dobře komponováno, že výraz tváře je velmi dobrý, že je to...
Dny ubíhají jeden jako druhý.
Tony, Julian a Émile Bastien večeří s námi. Je to okouzlující večer — bez koketérie a bez pomluv — klidný, jak bývá jen mezi umělci.
Pózuji u Tonyho, který je smutný a chce vstoupit do Grande Chartreuse.
Kreslím svou Magdalenu, zatímco Tony přichází vybírat předměty z mého psacího stolu pro portrét. Jeho systém, jeho umění je k vzteku — to není umění....
Nic nového — čas od času návštěva starého Tchoumakoffa, jehož dcera se právě provdala — pak se Géry přijde zeptat, jak se máme, posedí večer hodinu a...
Nesu svého proklatého starého rybáře Julianovi. „Není to špatné. Ale to není ono. Sáhla jste na něco velmi zajímavého — ale musí to být provedení...
Přijeli — byli u mámy, která je pokládá za okouzlující a telegrafuje mi to. Odjíždím v neděli v osm hodin večer... Ledaže bych změnila názor.
Nuže — je hotov, můj portrét. Ten Tony si stále stěžuje... Nespí, má hromadu trápení, včera špatně povečeřel — pro dnešek; zkrátka život je jen samé...
Ta imbecilní teta se vzpírá jako osel. Nechce jet do Ruska, protože musí dokončit tu záležitost Soulimy — do níž byla zapletena v devatenácti letech,...
Existuje jistý papír, na němž se dělají kresby pro „Vie Moderne“ — a ten se dá sehnat jen tam; zkrátka Julian mi dá doporučení pro tajemníka redakce...
Jet do Ruska v naději dobýt lidi, které možná uvidím dvakrát. Jezdí se přece do lázní — a tam člověk ne vždy narazí na tak významnou kořist.
Nuže — je to jen výlet; odjíždíme dnes večer v osm hodin a přijíždíme v sobotu v šest ráno. A proč??? Nejjasnější je, že si kradu měsíc. A kdybych...
Teta mě nakonec opustila na hranici — a cestuji s Paulem. Na stanicích dělám náčrty a cestou čtu *Tra las Montes* — takto si připomínám Španělsko,...
Lehli jsme si v sedm hodin ráno — neboť jsme jeli přímo z poltavského nádraží do Gavronzi — na nádraží byli máma, tatínek, Dina a Kapitan. Paulova...
Nepřišli — bylo to předvídatelné. Michka tam nešel jen tak — a nepochybně již začal jednu z těch obdivuhodných intrik, k nimž mají provinciálové ze...
A místo něj se mi zdálo o tom orléanistovi Tonym — dívali jsme se do téhož alba — naše hlavy se dotýkaly — nebylo to nepříjemné — naopak — ale jaký...
Hodně se rozrušujeme kvůli Michkově zarputilé nepřítomnosti — a neodvažujeme se jít pro Pomarovy, neboť slíbili návštěvu jeden z těchto dní a bylo by...
Konečně je máme. Přijíždějí na oběd s Michkou.
Všeobecné zděšení v sobotu ráno. Kotchoubeyovi se omlouvají!
Alexandr a Kapitan včera večeřeli u nás.
Je šedivo po včerejším krásném slunci — a rozdrážděná tím, že nepracuji, navrhuji jet do Poltavy. Máma, Paul a já potkáváme cestou princeznu a Dinu,...
Dnes je křest malého Paula, kterého pokřtí jako Konstantina — neboť kmotr bude tatínek a kmotra já. Pozvali jsme několik lidí a nikdo nechyběl....