❦
Úterý 22. srpna 1882
Mardi 22 août 1882
Jdu na tržiště Temple s Rosalií. A oči mi z toho ještě zůstaly rozšířené. Je to nádherná čtvrť — koupila jsem pár starých věcí do ateliéru, ale jinak jsem se jen dívala na typy. Ó ulice!! Ale to jest: kdybychom dovedli vyjádřit, co vidíme!!! Bohužel mám schopnost vidět a ještě jsem oslněna vším, co jsem viděla. Postoje, gesta, život zachycený přímo, příroda pravdivá, živá. Ó! Přistihnout přírodu a umět ji vyjádřit.
Je vais au marché du Temple accompagnée de Rosalie. Et j’en ai les yeux encore tout agrandis. C’est un quartier merveilleux, j’ai acheté quelques vieilles machines pour l’atelier mais je n’ai fait que regarder les types. Ô la rue !! Mais c’est-à-dire que si on savait rendre ce que l’on voit !!! Hélas, j’ai la faculté de voir et je suis encore éblouie de tout ce que j’ai vu. Les attitudes, les gestes, la vie prise sur le fait, la nature vraie, vivante. Oh ! surprendre la nature et savoir la rendre.
To je ten velký problém. Ó! Proč nemám...
Voilà le grand problème. Oh ! pourquoi n’ai-je pas...
To zvíře Tony to dobře řekl: „S vašimi aspiracemi, slečno, bych udělal vše na světě, abych se stal mistrem řemesla.“
Cet animal de Tony l’a bien dit: avec vos aspirations, mademoiselle je ferais tout au monde pour me rendre maître du métier.
Tak se vracím a dělám několik náčrtů věcí letmo zahlédnutých — lavička na ulici s několika dívkami, které hovoří a hrají si spolu. Toto seskupení dětských tváří je rozkošné.
Ainsi je rentre et fais plusieurs esquisses de choses entrevues, un banc dans la rue avec plusieurs petites filles causant et jouant ensemble. Cet assemblage de visages d’enfants est ravissant.
Pak stůl v kavárně se dvěma muži, jejichž tak charakteristické postoje jsou tam vryty do paměti a naznačeny na plátně — majitelka kavárny opřená v přítmí dveří.
Puis une table de café avec deux hommes dont les attitudes, si caractéristiques sont là gravées dans la tête et esquissées sur toile, la maîtresse du café appuyée dans la pénombre de la porte.
A pak na Temple velice blonďatá dívka, která se směje, opřená o svůj krám — krám s pohřebními věnci. Tento poslední půjde udělat v ateliéru... Ale ty dva ostatní vyžadují plein air... Nevím, proč vám to všechno vyprávím. Od zítřka je to horečka!
Et puis au Temple une jeune fille très blonde qui rit appuyée à sa boutique, une boutique de couronnes mortuaires. Ce dernier pourra se faire dans l’atelier... Mais les deux autres demandent du plein air... Je ne sais pas pourquoi je vous raconte tout cela. Dès demain, c’est une fièvre !
Jsem šťastná a veselá při procházce v Boulogneském lese s Adelinou.
Je suis heureuse et gaie pendant la promenade au Bois avec Adeline.
Koneckonců, tyto věci, které člověk přistihne, jsou jako otevřená okna do života lidí — člověk předpokládá, hádá život, charakter, dny těchto lidí... Ale je to nádherné, ale je to tak nesmírně, vzrušujícně zajímavé!
Enfin, ces choses que l’on surprend, c’est comme des fenêtres ouvertes sur la vie des gens, on suppose, on devine la vie, le caractère, les journées de ces gens... Mais c’est admirable, mais c’est d’un intérêt intense, palpitant !
Ale!... Hlupáci si myslí, že k tomu, aby byl člověk moderní nebo realistický, stačí namalovat první věc, která se naskytne, a nijak ji neupravit. Neupravujte ji, ale vybírejte a přistihujte — v tom je všechno.
Mais ! ... Les imbéciles croient que pour être moderne ou réaliste il suffit de peindre la première chose venue sans l’arranger. Ne l’arrangez pas, mais choisissez et surprenez, tout est là.