❦
Úterý 5. září 1882
Mardi 5 septembre 1882
Bojidar přijel včera z venkova a... Večeří u nás, kněz také. Každý den prší — sotva začnu něco venku, jsem celá promočená, a sotva se vrátím malovat do ateliéru, ukáže se slunce, takže... A pak... Neboť koneckonců... Stále totéž.
Bojidar est arrivé de la campagne hier et... Dîner chez nous ainsi que le prêtre. Il pleut tous les jours, sitôt que je commence quelque chose je suis trempée et sitôt que je me remets à peindre dans l’atelier le soleil se montre de sorte que... Et puis... Car enfin... Toujours la même chose.
Z jedné strany vede dům do ulice Ampère a vchod je na č. 30, ulice Ampère — samé krásné domy, vesměs s ateliéry; ale z druhé strany vycházíme do ulice Brémontier, která je plná malých domků a kurtizán. To je to hrozné — dům stojí na rohovém pozemku, ulice Ampère, ulice Brémontier a avenue Wagram se kříží a seříznutý roh domu čelí právě tomu. Z balkonu jsou tedy vidět ty malé domky v ulici Brémontier — při příjezdu mě to vyděsilo a tehdy padlo slovo o podnájmu domu. Neboť ty ženy mi nahánějí hrůzu, jako bych jimi trpěla nebo jako bych jimi měla hodně trpět... Vzpomínáte si na tu zprávu ve „Figaru“ o závodech v Nice roku 1876. Od té doby... A pak v Neapoli to byla hotová nemoc — stále jsem se domnívala, že mě pokládají za kurtizánu... A ve velkém hotelu s tetou, když jsem měla nádherný hlas a zpívala jsem ve svém pokoji všelijaké operní árie, pokládali mě za zpěvačku — a lépe informovaní dodávali: z petrohradského Divadla svatého Michala.
D’un côté l’hôtel donne rue Ampère et la porte est au n° 30, rue Ampère, il n’y a que de beaux hôtels avec ateliers pour la plupart; mais d’un autre côté nous donnons rue Brémontier qui est pleine de petits hôtels et de cocottes. C’est là le terrible, l’hôtel est construit sur un terrain d’angle, la rue Ampère, la rue Brémontier et l’avenue Wagram se croisent et le pan-coupé de l’hôtel fait face à ça. Donc du balcon on voit les petits hôtels de la rue Brémontier, cela m’avait épouvantée en arrivant et c’est alors qu’il a été question de sous-louer l’hôtel. Car ces femmes me font horreur comme si j’en avais souffert ou comme si j’allais en souffrir beaucoup... Vous vous rappelez la note du « Figaro » sur les courses de Nice 1876. Depuis lors... Et après ça à Naples ça a été une vraie maladie, je croyais toujours qu’on me prenait pour une cocotte... Et au grand hôtel avec ma tante comme j’avais une voix merveilleuse et que je chantais toutes sortes d’airs d’opéra dans ma chambre, on me prenait pour une chanteuse et les gens bien renseignés ajoutaient: du théâtre Saint Michel de Pétersbourg.
Nyní tohle sousedství... A pak maluji — často, velmi často se nedívám, jak jsem oblečená — většinou je to nějaká sukně a ledajaká halenka... Dělníci, architektoví pomocníci, tapetáři, ti všichni chodili sem a tam, chodí sem a tam — musí jim to připadat k smíchu... Ostatně stalo se mi, že jsem kouřila, a možná mě při tom viděli... A vlasy mám vždy příšerně neupraveně — zkrátka vypadám žalostně... To všechno říkám kvůli ubohému Émilu Bastienovi; a to často s tetou a oba kouříme — vyčetla jsem mu se smíchem, že kouří u mě, a on mi odpověděl, že kouřím sama. „A jak to?“ „Ale ano — a kouříte dokonce mimořádně dobrý tabák.“
Maintenant ce voisinage... Et puis je peins, souvent, très souvent je ne regarde pas comment je suis habillée, pour la plupart du temps c’est une jupe et une camisole quelconque... Les ouvriers, les commis d’architectes, les coleurs de papiers, tout ça allait venait, va et vient, ça doit leur paraître drôle... Enfin il m’est arrivée de fumer et il se peut qu’on m’ait vue... Et puis j’ai toujours les cheveux fort mal arrangés, enfin j’ai un aspect déplorable... C’est ce pauvre Emile Bastien qui me fait dire tout ça; et cela souvent avec ma tante et fumant tous les deux, alors je lui ai reproché en riant de fumer chez moi et il m’a répondu que je fumais moi-même. Et comment cela. Mais oui et vous fumez même du tabac extraordinairement bon.
„A kdo vám to řekl?“
— Et qui vous l’a dit ?
„Ale... Poslyšte — a je to dokonce dost zvláštní — byl jsem v restauraci a slyším tři muže, z nichž jeden říká, že byl v ulici Ampère. Číslo? 30. Tak jsem poslouchal a slyšel vyslovit vaše křestní jméno...“
— Mais... Tenez et c’est même assez bizarre, j’étais dans un restaurant et j’entends trois hommes dont l’un dit qu’il a été rue Ampère. Quel n°? 30. Alors j’ai écouté et j’ai entendu prononcer votre petit nom...
„Marie?“
— Marie ?
„Ano, a řekl, že. Mluvil o jedné slečně... Okouzlující, která kouří velmi dobrý tabák — a pak o vašem oblečení... Ale neslyšel jsem to dobře.“
— Oui, et il a dit que. Il a parlé d’une jeune fille... Charmante qui fume du tabac très bon et puis de votre costume... Mais je n’ai pas bien entendu.
Nemohl přece říct... Ale jsem zdrcena... A je to moje vina — a jednoho dne mi to nakonec přivodí velké neštěstí, neboť takové věci mě zasahují, jako když udeří přesně do černého...
Il ne pouvait pas dire... Mais je suis consternée... Et c’est ma faute et ça finira un jour par me rendre très malheureuse, car ces choses-là me frappent comme quand ça frappe juste...
Bolí mě z toho hlava... A byla jsem hloupá s tím ubohým architektem — vyptávala jsem se ho, kdo ti muži byli, a on se domnívá, že to byli pomocníci od Pevriéra, architekta domu.
Ça me fait mal à la tête... Et j’ai été stupide avec ce pauvre architecte, je l’ai questionné qui étaient ces hommes, et il croit que c’étaient des commis de chez Pevrier l’architecte de l’hôtel.
Zdálo se mi, že ten Bastienův bratr už není tak uctivý jako dříve a že se na mě dívá jinak — to mě znervózňovalo a byla jsem hloupá, smála jsem se příliš a koneckonců musel... Ach! Nevím už vůbec nic. Každý den prší — pro mě, která chci pracovat venku, je to zoufalé. Dodělala jsem malou dívku s deštníkem — je to špatné a ta holčička měla odpornou hlavu, jedna z těch devítiletých uličnic, roztomilá a protivná jako málokdo. Pak jsem šla do útulku a neodvažuji se pustit do dvou malých chlapců najednou — musela bych je dokončit špatně, na každou tvář je třeba počítat osm dní kvůli dešti a nepříjemnostem...
Je m’imaginais que ce frère de Bastien n’était plus respectueux comme avant et qu’il me regardait autrement et ça me gênait et j’ai été bête, riant trop et enfin il a dû... Ah ! je n’en sais plus rien. Il pleut tous les jours, c’est désespérant pour moi qui ai envie de travailler dehors... J’ai fini une petite fille avec un parapluie, c’est mauvais et la petite avait une tête odieuse, une de ces petites gamines de neuf ans, jolie et antipathique comme tout. Alors j’ai été à l’asile et je n’ose pas entreprendre deux petits garçons à la fois; je serai forcer de mal finir, il faut compter huit jours pour chaque tête car les pluies et les agacements...
A kdybych malovala muže v kavárně... Nevím již — věci mě zasahují a pak... Nevyrovnaná povaha, hlava vzhůru nohama, a k tomu... Zkrátka bláznice, která si je toho vědoma...
Et si je faisais les hommes au café... Je ne sais plus, les choses me frappent et puis... Nature mal équilibrée, tête à l’envers, et avec ça... Enfin une folle qui a conscience...
Dumas otec řekl, že když člověk váhá mezi dvěma věcmi, znamená to, že ani jedna není dobrá... A dodává, že v životě nikdy neváhal déle než pět minut. Buď má velké štěstí, nebo pěkně lže —
Dumas père a dit que lorsqu’on hésite entre deux choses c’est que ni l’une ni l’autre n’est bonne... Et il ajoute qu’il n’a jamais hésité plus de cinq minutes dans sa vie. Il est bien heureux ou bien menteur-
Do Ruska nepojedu... To jest--- Neboť koneckonců není žádný důvod a--- Jsem si jistá, ať zvolím cokoli, že dopadnu on the wrong1. Promiňte, že mluvím anglicky — je to tím románem, který jsem četla — jinak krajané vévody z Hamiltonu ve mně nevzbuzují nic než odpor jako ztělesnění vypočítavosti, sobectví a jiných špatností. Ta egyptská záležitost a Suezský průplav!
Je n’irai pas en Russie... C’est-à-dire--- Car enfin il n’y a pas de raison et--- Je suis sûre quoique je choisisse de tomber on the wrong. Je vous demande pardon de parler anglais, c’est le roman que j’ai lu, autrement les compatriotes du duc de Hamilton ne m’inspirent que du dégoût comme l’incarnation du calcul, de l’égoïsme et d’autres mauvaisetés. Cette affaire d’Egypte et le canal de Suez !
Mluvilo se o tom, že by deportovali pana de Lessepse, který jim překážel v jejich hanebnostech... Já, které je to zcela lhostejné, jsem vyskočila při té urážce slávy, zásluh, cti. A byli by to udělali, kdyby to nutně potřebovali!... Tak chladná a cynická hanebnost odzbrojí... Zdá se mi, že by se člověk ani nemohl bránit...
Ils ont parlé d’embarquer M. de Lesseps qui les gênait dans leurs iniquités... Moi à qui c’est bien indifférent j’ai bondi à cette insulte à la gloire, au mérite, à l’honneur. Et ils l’auraient fait s’ils en avaient eu absolument besoin !... Une si froide et cynique infamie désarme... Il me semble qu’on ne pourrait pas se défendre...
Poznámky
Pozn. překl.: Anglicky „na špatné straně“, tj. dopadnu špatně (fráze zůstává nedokončená, zřejmě on the wrong side). Ponecháno v angličtině, protože se Marie hned v další větě za angličtinu omlouvá. ↩