❦
Pátek 11. srpna 1882
Vendredi 11 août 1882
Jaká škoda, že tak dobrý, tak laskavý člověk není… možnou partií. Protože každý den pózuji, studuji ho — je to výtečná a prostá bytost.
Quel dommage qu’un homme aussi bon, aussi doux ne soit pas quelque chose de...possible. Comme je pose tous les jours je l’étudie, c’est un être excellent et simple.
V neděli budeme hotovi...
Dimanche nous aurons fini...
Se smíchem mluvíme o tom, jak ho oženit. Ožením ho s Dinou — bude to tisíckrát lepší než s Julianem, je to elegantnější, a možná to půjde snáz. Tonyho žena bude velmi šťastná, má vzácné srdce. A já se svou směšnou bonapartistickou láskou!
Nous parlons en riant de le marier. Je le marierai avec Dina, cela vaudra mille fois mieux qu’avec Julian, c’est plus chic, et ce sera peut-être plus facile. La femme de Tony sera très heureuse, il a un cœur rare. Et moi, avec ce ridicule amour bonapartiste !
Ó! V té minulosti jsou věci, nad nimiž člověk skřípe zuby! Ten způsob, jakým se k nám choval, k Dině a ke mně!!
Oh ! il y a dans ce passé des choses à grincer des dents ! La façon dont il nous a traités, Dina et moi !!
Co si tedy myslel, Bože!
Que croyait-il donc, mon Dieu !
Je to hanebné a odporné, ale řeknu to, abych se pokořila. Tedy — doprovázel nás v kočáře, seděl na přední sedačce. Natáhla jsem nohy, chytil jednu a držel ji v ruce, položiv si ji na kolena [tři čtvrtiny stránky vystřiženy]. Nuže — a po té hrubosti, po takovém chování — mám odvahu mluvit o tomto panu Acardovi!!
C’est honteux et répugnant mais je vais le dire pour me mortifier. Voilà, il nous a accompagnées en voiture assis sur la banquette de devant. J’ai allongé mes pieds, il en prit un et l’a tenu dans sa main le posant sur ses genoux [trois quarts de la page découpée]. Eh bien et après cette grossièreté, après cette conduite, j’ai le courage de parler de ce monsieur Acard !!
Říkám si, že jsem ho k těm nepatřičnostem vyprovokovala já... Takže jsem tedy nevypadala jako rozmazlené dítě! Vypadala jsem tedy jako nějaká lehká holka!! [tři čtvrtiny stránky vystřiženy].
Je me dis que c’était moi qui ai provoqué ses inconvenances... Alors je n’avais donc pas l’air d’une enfant gâtée ! J’avais donc l’air d’une espèce de coureuse !! [trois quarts de la page découpée].
Dumas fils má pravdu, když v Případu Clémenceau mluví o potřebě udivovat, vládnout... Když si bere staré a ošklivé milence... Je to v ženské přirozenosti, rozumím tomu. Milovat bytost nad sebou, sobě rovnou... Ale jít milovat muže, který se cítí vás nehodným a přijímá vaši přízeň jako Mojžíš dvanáct desek Zákona1, pro nějž nejste žena, ale bohyně... To je... To je zábavné. Jít za bytostí, která si netroufá pozdvihnout k vám zrak, a říci jí: Vezměte si mě... Musí v tom být nejvyšší rozkoš — a koneckonců, nebylo by to svého druhu... nesmírné Milosrdenství?...
Dumas fils a raison lorsque dans l’affaire Clémenceau il parle du besoin d’étonner, de régner... Lorsqu’il prend des amants vieux et laids... C’est dans la nature féminine je le comprends. Aimer un supérieur, un égal... Mais aller aimer un homme qui se sent indigne de vous et qui reçoit vos faveurs comme Moïse les douze tables, pour lequel vous n’êtes pas une femme mais une déesse... C’est... C’est amusant. Aller trouver un être qui n’ose pas élever ses regards jusqu’à vous et lui dire: Prenez-moi... Il doit y avoir là une jouissance suprême et en somme ne serait-ce pas une sorte de... Charité immense ?...
A pak — je to tak zlé, těšit se ze štěstí, které dáváte tomu, kdo vám ho dát nemůže? Trochu z toho je v mých fantaziích...
Et puis est-ce déjà si mauvais que de jouir du bonheur qu’on donne à qui ne peut vous en donner ? Il y a un peu de ça dans les imaginations à moi...
Ó! Víte, takové... skutky milosrdenství budu konat jen v myšlenkách, samozřejmě; mluvím o tom v souvislosti s Tonym, který je sám a nudí se, a s jeho blízkými, kteří jsou staří a nemocní... Předpokládejme, že [mu] nabídnu, aby si mě vzal...
Oh ! vous savez des... charités comme cela je n’en aurai qu’en pensée bien entendu; j’en parle à propos de Tony qui est seul et qui s’ennuie et tous les siens qui sont vieux et malades... Supposez que [je] lui offre de le marier avec moi...
Tak tedy. Je nepříjemné, že člověk nemůže vidět výsledek, aniž by se zkompromitoval... Nejsem přece tak hloupá, abych se pokládala za neodolatelnou, ale je zcela přirozené, že za takových okolností vás mladý muž miluje šíleně.
Voilà. C’est ennuyeux qu’on ne puisse pas voir l’effet sans se compromettre... Ce n’est pas que je sois bête au point de me croire irrésistible, mais il est tout naturel qu’un garçon dans ces conditions-là vous aime à la folie.
To vše mi ukazuje, že je ve mně nepřemožitelná potřeba představovat si a psát, a že chci... Dobrou noc.
Tout ça me montre qu’il y a en moi un besoin invincible d’imaginer et d’écrire et que je veux... Bonsoir.
Poznámky
Marie píše „dvanáct desek“ — zaměňuje Mojžíšovy desky Zákona s římským Zákonem dvanácti desek. ↩