Rozhodně jsou v ateliéru se mnou spokojeni, zdá se, že dělám věci úžasné.
Nehledě na přítomnost kapitána fregaty jsem se vykradla na dvě hodiny kreslit na Rue Vivienne.
– Kontury jsou samozřejmě ještě naivní, ale ta pružnost a věrnost pohybu jsou úžasné. Tenhle pohyb je opravdu velmi dobrý. Zkušenosti vám jistě...
Cassagnac skoro slíbil, že přijde na oběd kolem sedmi, jestli se stihne vrátit tím vlakem z místa, kam jel na hon. Místo něj máme Blanca, kapitána...
Harfa je zřejmě kouzelná — začnu hrát a hned přichází Marcuard, pak Berthe se sestrou. Mladý harpista, jemuž je šedesát let, je neúprosný, není možné...
Je šedivo a vlhko. Žiji jen ve špatném vzduchu ateliéru. Město, Bois — to je smrt.
– Bavím se jedině tady, pane.
Chudák des Perrières — nacházím ho, když se v deset vracím z ateliéru. Loučí se, odjíždí do Nice a pak úplně pryč, nevím kam.
Potom jsme dělaly náčrty — jeden z nich, trochu karikaturní, měl úspěch; Julian mi ho dal podepsat a uložil ho do svého alba.
„Aida", „Mignon" a „Faust".
Des Perrières je tady — našla jsem ho po návratu — a teď je šest hodin; myslím, že se vrátím do salonu, je příliš pozdě jít brzy spát a jít spát...
Bude soutěž. Nejprve soutěž o místa, aby náhoda někdy nedala nevýhodné místo nejlepší a naopak výhodné té, která z něj nedovede nic vytěžit. A pak...
Jsem nadšena — ulice byly plné studentů vycházejících ze škol, ty úzké uličky, obchody houslařů — zkrátka to vše.
Jedna dívka dostala nervový záchvat blízký epilepsii — roztrhala a snědla svůj náčrt.
Breslauová tam bydlí spolu s několika dalšími začínajícími umělci. Náčrty, studie, spousta zajímavých věcí. Samotný tento umělecký kontakt, samotná...
Soutěž byla rozsouzena. Osmnáct soutěžících, jsem třináctá. Je jich tedy pět za mnou. To není zlé. Polka je první — to není spravedlivé. Dostala jsem...
Večer jsem udělala náčrt svého umývadla s — nebo spíše Rosalie před umývadlem. Drží to pohromadě a je to dost věrohodné — kompozice se mi líbí; až...
V jednu hodinu odjíždíme s tetou do Versailles — mám čepici z vydří kožešiny a dlouhý vydří plášť sahající skoro až k zemi, přes mé neposkvrněné...
Přišel malý Zurlo. A baron d'Alt vykonal návštěvu.
Myslím, že jsem je *ohromila* — abych neřekla jiné, lichotivější slovo. Povídali jsme si o všem, o Neapoli, o její výstavě, a o tisíci věcech, které...
Ta ničemnice Breslauová namalovala kompozici — pondělní ráno aneb výběr modelu. Celý ateliér je tu, modely na stole, Julian vedle mě, Amélie atd....
Dnes večer byli v ateliéru jen Amélie, já a Julian. Služka a Rosalie.
Modlitba za živé vítěze, po níž následovala modlitba za duše vojáků padlých na bitevním poli, měla strhující účinek.
To je příšerné, když si uvědomíme, že ty druhé dva šuplíky obsahují voňavý papír a vizitky z Neapole atd.
– Dámy, tito páni zařadili jen šest hlav za medailí, kterou získala slečna Delsarteová (Francouzka) — jak již víte. Ostatní jsou zařazeny prostě...
Kapitán je nicméně stále v salonu a hraje karty — to mě uklidňuje.
Vstupujeme do domu s klenbou, portálem, tmavým schodištěm jako v Itálii. Čtvrť (poblíž Lucemburské zahrady) iluzi dokonává.
– Já, který jsem si myslel, že mandolína je nějaká kytara, na které se škrábe! Nevěděl jsem, že zpívá, nemohl jsem si představit, že z ní lze...
Po dvou hodinách přišel lístek od velkého muže, jenž nic nepochopil a ptal se, oč jde. A pak jsme jedli cibuli, jejíž pach mě uvádí do mimovolné...
Složily jsme několik návštěv — u paní Kanschinové, Doubeltové, de Fayetové, Boydové.
Salvini, slavný italský tragéd, je zde se svou trupou — dnes večer jdeme na „Othella". Jaká rozkoš ocitnout se naproti lóži italského velvyslanectví,...
Blanc odešel brzy, protože byl odmítnut rozpočet a protože dnes večer je schůzka v Café de la Paix. Vskutku ten bídný Cassagnac na mě kašle — opouští...
Celý den byla tma, nemohlo se kreslit — a šla jsem do Louvru s Finkou jménem Wiikovou; protože připomíná anglickou vychovatelku, šla jsem pěšky,...
Ne, poslyšte — jsem bídnice, nešťastnice, ztroskotaná bytost!
Kdyby tu byly, Nina by šla do ateliéru „vidět nahé muže" — pozvala by modely k sobě na čaj, myslím — a ty výpravy, které bychom podnikaly...
Uvažujme. Jestliže z toho nic nevyjde, nemělo by mě to zajímat — a vskutku mi to je jedno. Jestliže naopak z toho něco vyjde, ničí to mou uměleckou...
Přišly paní Yorková a Berthe — na chvíli jsem s nimi vyšla. Pak přišel baron d'Alt a nakonec Marcuard.
Kdyby dědeček umíral, to představování by se odložilo na svatého Dyndy... Jsem odporná, že myslím na takové věci v takovém okamžiku — ale je to lepší...
Dostala jsem dopis od Halla; Boydovi a Marcuard poslali se zeptat, jak mu je. Marcuard pak přišel sám. Je velmi zdvořilý.
Šla jsem k slavnému chiromantovi Desbarollesovi s Rosálií, skromně oblečena. Vzal mě za dělnici a tři čtvrtě hodiny mi říkal banality — za mých...
Dědečkovi není-li lépe, tedy aspoň ne hůře — a Fayetová přišla ráno, protože jí napsali, že večer k ní nepůjdeme; přesto máma šla, aby mě potěšila....
Na Trocadéru paní Romanoffovou neznali — a on se rozhodl vzít si fiakr, zatímco proklínal hloupost Pařížanů.
A já! Na mé studii hlavy shledali leccos velmi dobrého a na aktu leccos slušného.
Dopoledne u Švýcarek. Návštěva u Berthe.
Jsem schopna jedině usnout a ničeho jiného. Přesto jsem právě napsala pár řádků Blancovi.
Patnáctého příštího měsíce se v Nice otevírá výstava umění. Pošlu sousoší. Ještě téhož večera jsem požádala šéfa o rozhovor — a poté, co jsem pořádně...
Nehájím věc *Pánaboha* — ten by nic neztratil tím, že stvořil postupně rasy, pokud chceme, aby byl on tvůrcem; on nebo příroda, Ísida a Osiris, Ptah,...
A vskutku jsem malomyslná byla. Jakmile neohromím — jsem malomyslná. Je to nešťastné.