Úterý 11. prosince 1877

Dědeček již nemůže mluvit. Vešla jsem ráno k němu... je strašné vidět toho člověka, jenž ještě před tak krátkou dobou byl silný, energický, mladý — vidět ho tak... takřka jako mrtvolu. Hodný Jiří využívá příležitosti k opíjení a zuří, protože závěť již nelze změnit. Jaká hrůza!
Dostala jsem dopis od Halla; Boydovi a Marcuard poslali pro zprávy. Marcuard pak přišel sám. Je velmi zdvořilý.
Robert-Fleury přišel dnes večer — kreslila jsem ruku v životní velikosti; jen opravoval, aniž řekl, zda je to dobré nebo špatné.
Pokračuji v kreslení kostí. Jsem více než kdy jindy s Breslauovou, Schaeppiovou atd. — zkrátka Švýcarsko.
Nemám čas nic psát a není nic zajímavého.
Přece jen bych chtěla vědět, zda se Alexandre bil.
Cassagnac je pravé prase. Kdybych byla velká dáma, byl by viditelnější. Pořád se pohybuje ve Faubourgu Saint-Germain, což vyvolává vážnou nespokojenost v jeho straně, která říká, že by měl dělat politiku s domovníky a kočími, místo aby líbal ruce a jiné věci vévodkyním.
Nemám štěstí... jinak by se byl už našel nějaký duchaplný muž, který by uvedl do módy navštěvovat nás — mě — a organizovat u nás vhodný kroužek intrikánů. Cassagnac ostatně jde za vlnou — ale sám ji netvoří.

Poznámky

Pozn. překl.: Faubourg Saint-Germain — aristokratická čtvrť Paříže, symbol starošlechtické a legitimistické politiky.