Středa 28. listopadu 1877

Měli jsme jít k Carolus-Duranovi s mladým Zurlem, ale odložila jsem to kvůli ateliéru a Marcuardovi, jenž se právě chystal vejít, když jsem odcházela.
Kapitán je nicméně stále v salonu a hraje karty — to mě uklidňuje.
Šla jsem Schaeppiové donést čaj — nebyla doma. Chudák — má teď jakousi malátnost, je sklíčená a zoufalá z nemoci; snažíme se ji rozptýlit, ale protože nemá ani groš, je to žalostné.
Co na tom — já jsem v šesti nejlepších.
Chudák Schaeppi.
Dosud byla Breslauová nejdrzejší v ateliéru — a já ji předčím... shlukují se, aby nás poslouchali, a to mě baví, protože předvádím Popaula na tribuně a protože mám ráda Breslauovou, jež je Aramis; Schaeppi — Porthos; Amélie d'Artagnan. Athos — to nejsem já, víte to dobře — a nechtěla bych jím být; je to pro mě příliš vážné.