„Že je královna fialek zde, o tom nepochybuji. Ale kdy budu připuštěn do jejího království???"
Šaty se nedaří a kazí mi náladu na všechno ostatní. Nic horšího než hloupé mrzutosti.
První osoba, kterou spatřím při vstupu do restaurace, je Schininà. Jen si pomyslete! Tolik věcí z Neapole, tolik novinek, které už znám — kromě...
Dnes ráno mi přinesli několik dopisů; pocty zápisu v deníku uděluji pouze tomuto — zaslouží si je:
Jak asi musí být šťastni — Giselle a Balsorano.
Pan de Mertens přišel udělat scénu kvůli tomu, co mu dluží Georges. Zaplatilo se, ale scéna proběhla. Jaká hrůza a jaká hanba. Byla jsem u toho....
Dnes se stěhujeme na Champs-Élysées 71. Přes veškerý ten shon jsem si našla čas zajít do ateliéru Julian — jediného seriózního pro ženy. Pracuje se...
Středa je pro mě příznivý den a dnešní navíc není čtyřkou, která je mi nepříznivá — pospíchám tedy začít co nejvíce věcí.
Den uběhne rychle, když se kreslí od osmi do dvanácti a od jedné do pěti. Jen cesta spolkne skoro hodinu a půl — a navíc jsem se trochu zpozdila,...
– To jste udělala sama? — zeptal se pan Julian, když vstoupil do ateliéru.
Včera byla u nás paní Doubeltová a dnes dobře vychovaný Torgnole. Nikoho jsem neviděla, protože jsem byla v ateliéru.
V kostele jsme viděli toho pana Verefkina, který říká, že piju příliš vína s římskými umělci. Toto setkání mi po celý den připomíná všechny...
Pro hlavu — nový model, tedy ráno. Jakási zpěvačka z café chantant, která nám zpívala o přestávkách. A odpoledne mladá dívka pro akt.
Nu tak, je to hezké, co jsem říkala včera. Možná je to správné — a možná ne.
Nemyslete si, že dělám zázraky jen proto, že se pan Julian diví. Diví se, protože čekal rozmary bohaté slečinky a začátečnice. Zkušenosti mi chybí,...
Napsala jsem Paulovi osmistránkový dopis, abych ho přiměla jít se bít — a on mi odpovídá třiceti dvěma stránkami, že dává přednost venkovskému životu.
– Víte, pane, řekla jsem Julianovi, jsem zcela sklíčena. Jedna dáma mi včera znovu říkala, že bych pracovat neměla, protože nemám žádný talent.
V sobotu přichází do ateliéru pan Tony Robert-Fleury, malíř, který namaloval *„Le dernier jour de Corinthe"* — zakoupeno státem a umístěno v...
Jak lze nezbožňovat Verdiho. Neznám nic pozoruhodnějšího než jeho *Aidu*. Každý akord a každá fráze mluví. [Řádky škrtnuty: Opravdu věřím, že by...
A zde jsou naši modelové pro tento týden.
Pan Robert-Fleury byl odpoledne a věnoval mi zvláštní pozornost.
V ateliéru bych měla platit — platí se měsíc dopředu — a já tam chodím už dva týdny.
Můj akt se Julianovi — a ne Jullienovi — zdál tak dobrý, že řekl, že je to zcela úžasné, mimořádné a podivuhodné pro začátečnici.
Moje strašná minulost!…
Breslau dostala od pana Robert-Fleuryho mnoho pochval — já ne. Akt byl dost dobrý, ale hlava nikoli. Ptám se s hrůzou, kdy se naučím dobře kreslit.
Spala jsem do poledne. Oblečena v pět. Svlečena v šest. Večeře od šesti do sedmi.
Model byl ošklivý a celý ateliér ho odmítl kreslit. Navrhla jsem, abychom šly na výstavu Prix de Rome na Beaux-Arts. Polovina pěšky a my — Breslau,...
Jsem velmi rozhněvaná. Des Perrières a neškodný Vasconcellos zůstali do půl třetí. Povečeřeli jsme.
Berthe mi oznamuje svůj návrat do Paříže. Zkrátka — co vám mám říci? Blanc byl u nás.
Největší náhodou — jak jsem se vracela z ateliéru — procházel se Marcuard pod našimi okny. Opravdový Marcuard. V soumraku jsme trochu pochybovaly —...
Nešla jsem do ateliéru, protože mi nemohou dát 170 franků. Říkají mi, že tropím scény, protože nemám co dělat, a že to mám v povaze. Přirozeně jsem...
Dostala jsem mnoho komplimentů — jak se říká v ateliéru.
Schaeppi začala můj portrét. Myslela jsem, že taková stvoření neexistují.
[Slova začerněna: Přijdu s radostí dnes večer v šest hodin k vám. Medvěd je velmi šik.
Máma je u Doubeltových atd. Budeme mít zprávy o Marcuardovi, který tam bude. Včera se mě ptal, zda tam budu? Řekla jsem, že ne.
Marcuard včera na večírku nebyl.