Sobota 15. prosince 1877

Přirozeně Breslauová měla obrovský úspěch — ta bídnice totiž kreslí dobře.
^2^ Tamtéž, s. 102
A já! Na mé studii hlavy shledali leccos velmi dobrého a na aktu leccos slušného.
Jsem... nevím co.
Breslauová kreslí tři roky — a já dva měsíce... Nic platné! Je to hanba! Ach! kdybych byla začala před třemi lety — před třemi lety, to není nic obrovského — byla bych teď již známá.
Zbývá buď rozrazit si hlavu, nebo provdat se za prince de Bourbon — toho kretina, jenž dnes přišel na návštěvu s následující vizitkou:
J. K. V. [Vymazaná slova]
Philippe de Bourbon.
Ten bídník je bratranec neapolského krále a synovec brazilského císaře. Opice! A maluje, ten hanebník!
Ach! bídnice, ach! kretinko, ach! darebačko, ach! svinstvo, nezdárná, ohavná, marnivá, zbytečná, absurdní, otrávená, otravná, směšná, slabá, šílená, zbabělá, svinstvo, svinstvo, svinstvo!!
V ateliéru se hraje komedie. Organizovala se sbírka, aby se Robertu-Fleurymu a Julianovi darovala fotografie všech žákyň ateliéru. Právě v tu chvíli se Amélie, zapomínajíc se v touze být jakousi ředitelkou, dopustí drzosti vůči Breslauové; ta odpoví a ateliér se rozdělí. Švýcarky v počtu pěti — jedna za všechny, všechny za jednu. S Amélií se přestane mluvit — ta, cítíc, že udělala chybu, šíří klepy skrze služebnou, podle nichž Švýcarky rády pózují, ale platit nechtějí. Potomkyně Viléma Tella odmítají se podílet na sbírce a docela se rozzlobí. Seberu je v předsíni a pronesu k nim řeč, která jim dokazuje hloupost jejich chování — jednajíce takto urážejí mistry a naplňují radostí Amélii tím, že jí propůjčují nesmírnou důležitost.
Zkrátka — své rozhodnutí odvolají. O chvíli později se Amélie přiblíží ke mně a říká mi, že jsem to udělala s výbornými smírčími úmysly — ale že jestliže ty slečny litují toho, co daly, vrátí se jim to:
– Jejich peníze se vrátí.
Kreslím dál svou nohu, a když dojdu ke kotníku, vstanu a dobromyslně se zeptám, jakým právem chce, aby se ty slečny — žákyně pánů Juliana a Roberta-Fleuryho stejně jako ona — stáhly. [Dva přeškrtnuté řádky: vše s komickým výrazem nade vše skvělým]. Dívka zuří, nevědouc, co odpovědět — já se klidně vrátím na místo s myšlenkou: zařídí to tak, že se většina žákyň stáhne a bude to zmařeno. To je právě to, co