Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Sobota 24. listopadu 1877

Dědeček není hůř, ale poslal pro konzula a pořídil své záležitosti, jež mě příliš nezajímají. Nic mi nedá, protože ví, že mám tetu. Vystavil směnku na jméno Diny na 75 000 rublů.
Dnes večer v ateliéru byly jen Amélie, já a Julian. Služka a Rosalie.
Pan Julian nám dal přinést soutěžní kresby těch pánů, naše kresby a karikatury těch pánů.
Dali jsme se do přezkoumávání a posuzování naší soutěže, zatím co čekáme na skutečný rozsudek v úterý, který vysloví pp. Robert-Fleury, Lefebvre a Boulanger.
Bude souboj mezi Breslauovou, jednou Francouzkou (čtyři roky v ateliéru, stále profily a bez posvátného ohně, ale kresba dokonalá) a ještě jednou další. Amélie, Polka a tlustá Jenny mají malby.
Když přišli na mou hlavu, zčervenala jsem — a Julian řekl přibližně toto:
– Můžete být špatně umístěna, protože zápolíte s dívkami, které mají tři, čtyři roky ateliéru a jsou prostě zdatné. Ale vaše hlava je prostě jedna z nejpodobnějších. To, co děláte, je fenomenální. Vezměte tuto kresbu, zaneste ji k jakémukoli velkému mistrovi a zeptejte se ho, kolik času je třeba kreslit takto ze živého modelu — a nikdo, nikdo, slyšíte, vám neřekne méně než rok. Teď ovšem je to plné nedostatků...
A dal mi lekci porovnávaje mou kresbu s kresbou té Francouzky.
– A vaše akty jsou plné nedostatků — ale žádná znatelná chyba; jděte tedy vyprávět, že po měsíci nebo šesti týdnech děláte takto pevně postavené a vyrovnané postavy ze živého modelu — řeknou vám, že si z lidí děláte legraci.
– Nuže, pane — já se sebou nejsem spokojena!
A říkala jsem to — přísahám — s přesvědčením.
– Nespokojena?
– Ne! Doufám, že budu dělat trochu lépe...
– Budete-li pokračovat, budete dělat neobyčejné věci — to, co děláte, je, jak jsem řekl, fenomenální.
Takto se nikdy nevyjadřuje před mnoha lidmi — to by způsobilo revoluci — a řekl to dnes večer jen proto, že se nechá obalamutit Amélií, která se tváří jako anděl. Chudák — její malba je strašně špatně nakreslena a malována trochu z bravury. Julian jí to řekl — a nato příval slz. Je to těžké dojít tam po čtyřech letech usilovné práce. Neumí „postavit" hlavu ani akt — a kdyby jí Breslauová tak často neopravovala kresby, opravdu nevím, co by se stalo s jejími malbami.
Chudák.
Potřebovala jsem malé povzbuzení, neboť ráno jsem vám přísahám byla velmi skleslá.
Ano — budu bezpochyby špatně umístěna; tito kati nevědí, jak dlouho kreslím, a nevidouce model nebudou moci ocenit podobu.