Neděle 4. listopadu 1877

Šla jsem navštívit Berthe.
Cassagnac skoro slíbil, že přijde na oběd kolem sedmi, jestli se stihne vrátit tím vlakem z místa, kam jel na hon. Místo něj máme Blanca, kapitána fregaty, který telegramem předeslal, že Cassagnac nepřijde. Nevidím příliš důvod pro tuto depeši, když se včera říkalo, že přijde nebo nepřijde a že ho nemáme speciálně čekat.
Nevzpomenu si již, při jaké pozvánce nám Cassagnac včera řekl s onou [Začerněná slova: s touto upřímností] strojenou a onou falešnou prostotou, jež jsou mu vlastní... anebo je snad opravdu přirozený? To přesně nevím — každopádně tedy řekl:
– Vy všechny jste ke mně byly tak laskavé a tak půvabné, že bych byl horší než nevděčník, byl bych hlupák, kdybych atd.
Edmond mi slíbil nějakého chaoťáka, rváče, matamora, který se mi má postavit do cesty. Jestlipak je to Popaul?
A proč?
Zapletla jsem se do tohoto přátelství s velkým mužem, a kdyby mě zanedbával, mrzelo by mě to kvůli mým blízkým — sama jsem totiž ateliérem příliš zaneprázdněná.
Stále ještě nevím, jak vlastně s ním jsem. Bere on mě, nebo já jej, vážně?

Poznámky

Pozn. překl.: Matamore — divadelní postava chvástavého zbabělce ze španělské komedie; odvozeno od španělského Matamoros (Zabijak Maurů).