Středa 12. prosince 1877

V jednu hodinu přišli kněz a jáhen a dědečkovi podali svátosti. Máma plakala a hlasitě se modlila. Potom... šla jsem na oběd — takový je ten živočich, jenž nutně sídlí v každém člověku. Celá ta nemoc nic nemění na mé obvyklé existenci — je to proto, že jsem bez srdce, nebo proto, že jsem klidná a rozumná?... Ostatně pro mě to není velký žal; dotýká se mě jen skrze ty, kteří mě obklopují.
Šla jsem k slavnému chiromantovi Desbarollesovi s Rosálií, skromně oblečena. Vzal mě za dělnici a tři čtvrtě hodiny mi říkal banality — za mých dvacet franků. Bídník!
Jaká škoda kvůli zítřku — zítra... mají představit prince Philippa de Bourbon. To je obtěžující... velmi obtěžující... je to bezpochyby trest za mou necitelnost... je-li jaká, neboť dědeček mi dělá bolest, velkou bolest, když ho vidím v tom stavu — on, jenž ještě před tak krátkou dobou... Nu — staň se vůle Boží... Proč?... Snad... Bůh nechce to, co se děje... ale pak kdo to dělá?
Hej! Bijou mé duše — říkáte nesmysly.
Jiří využívá toho, že mu teď nelze nic říci ani ho vykázat z domu, a oddává se nejpříšernějším výbuchům zuřivosti. Je rozzuřen přílišným pitím... Raději o tom nemluvit, neboť sama šílím vztekem.
Plevna padla — a věci Rusů se celkově lepší od té doby, co se za ně každý večer modlím k Bohu.

Poznámky

Pozn. překl.: Adolphe Desbarolles (1801–1886) — slavný pařížský chiromant, jehož salón navštěvovala smetánka pařížské společnosti.
Pozn. překl.: Plevna (Pleven, Bulharsko) — osmanská pevnost, jež padla ruským vojskům 10. prosince 1877 po brutálním obléhání; klíčové vítězství rusko-turecké války.