Čtvrtek 1. listopadu 1877

Jsou tu dopisy od Halla, na které je třeba odpovědět.
Rozhodně jsou v ateliéru se mnou spokojeni, zdá se, že dělám věci pozoruhodné.
Večer je ateliér zavřený, je svátek. Jdeme navštívit Doru. Nejprve Vasconcellos, pak des Perrières, které bereme k nám na čaj — není ještě ani půl dvanácté.
Chudák! Je úplně zruinovaný a musí opustit svou zemi, aby si hledal štěstí. Říká, že nemůže snést nedostatek nezbytného tam, kde míval vždy nadbytek. Tak sympatičtí muži se potkávají málokdy. Dojal mě a byla jsem dojatá. Chudák... a já jsem žertovala! Jak sama sebou pohrdám! Bude mě pokládat za hloupou, nebo za dítě, nebo za odpornou. [Jeden řádek přeškrtnut]