Čtvrtek 1. listopadu 1877

Jsou tu dopisy od Halla, na které je třeba odpovědět.
Rozhodně jsou v ateliéru se mnou spokojeni, zdá se, že dělám věci úžasné.
Večer je ateliér zavřený, je svátek. Jdeme navštívit Doru. Nejprve Vasconcellos, pak des Perrières, kterého bereme k nám na čaj — je teprve tři čtvrtě na dvanáct.
Chudák! Je úplně zruinovaný a musí opustit svou zemi, aby si hledal štěstí. Říká, že nemůže snést nedostatek nezbytného tam, kde míval vždy nadbytek. Takhle sympatické muže člověk potká málokdy. Dojal mě a zasáhlo mě to. Chudák... a já jsem žertovala! Jak sama sebou pohrdám! Bude mě pokládat za hloupou, nebo za dítě, nebo za odpornou. [Jeden řádek přeškrtnut]