Pondělí 17. prosince 1877

Dnes mě dědeček vzal za ruku, přiblížil mou hlavu ke své a políbil mě.
Jsem schopna jedině usnout a ničeho jiného. Přesto jsem právě napsala pár řádků Blancovi.
– Zemřel jste snad? Ale v takovém případě se rozesílá parte! Měl jste to ustanovit v závěti, která vyjadřuje vaše poslední přání. Chcete se vzít za příklad po nejslavnějším ze svých přátel? Ale ten je člověk nepravidelný — kdežto vy! Zemřel jste snad žlutou zimnicí, nebo odjel do Senegalu — anebo vás ta osoba, kterou vodíte, ztratila cestou? Čekáme s úzkostí na odpověď.