– Už jsem vám to vysvětlovala, Alexandre, co jsem vám dovolila, to je příliš, to je špatně... ale to nic... tyto něžnosti mě snižují ve vašich očích,...
Zase prohlídky hotelů. Nevím, jakou náhodou nám John Arthur dá adresu hotelu markýze d'Ulau. Jakýsi Sérafín nám ukazuje ložnici pana markýze se...
Ne! Nemohu zůstat v Paříži.
Toto datum se v původním zápisníku nevyskytuje.
Chtěla jsem jít spát v deset hodin, ale přišel Blanc a hovořila jsem ze svého pokoje až do půlnoci. Hodně se mluvilo o Cassagnacovi, a domníváme se,...
Proč jsem se milovala! Kdybych bývala našla nějakou špinavou a opravdovou náklonnost, zapomněla bych na sebe. Ale bohudíky, toho štěstí jsem se...
Cítím se velice podivně, nic jasně nevidím ani nechápám a ráda bych zůstala otupělá doma — jenže za koně se platí každý den, teta si velice přeje,...
A dnes ráno vstoupí baronka s fotografií v ruce. Dívám se a poznávám několik tváří — je to opravdu čtrnáct členů florentského Jockey-clubu v...
To zpívá pan Dumas a to adresuji našemu Alexandru. Jenže Alexandre mi může odpovědět, že se ho to týká i netýká, neboť není výlučně hráčem — což by...
Tetě se hrnou věřitelé Georgesovi. Myslela jsem, že jsem zbavena všech těchto hrůz — ale ne, pronásledují mě všude. Plakala jsem žalem i vztekem.
Dělám všechno v návalech — dnes jsem kreslila celý den, na odpočinek očí jsem hrála na mandolínu, pak znovu kreslení, pak klavír. Na světě není nic...
Proč to s Antonellim skončilo tak podivně?
Dědeček je jako člověk, který se probouzí z dlouhého spánku a přirozeně ztratil zvyk na vše. Během cesty chtěl velet provozu, křičel na průvodčí,...
Otupující procházka v Bois! Jsou tam jen kadeřníci a kokotky třetí třídy.
Fauvel zastavuje mé cesty do Enghienu a možná mě pošle do Německa — což vše znovu obrátí vzhůru nohama.
Strávily jsme příjemný večer ve Francouzském divadle. Dávali „Markýze de Villemer" od Georgesové Sandové.
A to nedokazuje, že jsem lhostejná — nýbrž že jsem dříve byla tak dětinská, že jsem nevěděla „kam s sebou", jak říkám často. Nudila jsem se a rychle...
A večer, když jsem se dozvěděla, že máma a Dina jedou do Bois se slečnou Hallovou, navlékla jsem si kabát se třemi límci jako Robespierre přes svůj...
Teď mi předpisují koupele stlačeným vzduchem.
Ostatně mám Bruneta v Nice — a ještě jeden nápad: napsat do Říma rytíři Rossimu, tomu neuvařenému rakovi couvajícímu pozpátku... zná kněze, mnichy,...
Toto datum se v původním zápisníku nevyskytuje.
A v osm hodin odjeli máma, Dina, dědeček, Walitský, Triphon, Prater a Renard do blahoslaveného Schlangenbadu. Navzdory všem svárům jsme se dojali k...
Odjeli v pondělí — a včera jsme právě dostaly depeši od mámy, v níž píše, že ztratili tři velké kufry.
Jsem téměř rozmrzelá, že jsem ji poznala — pije — a Rosalie mi říká, že si sloužící v domě neustále opakují počet lahví. Bez mého zaslepení bych...
Rémy přišel. Navoněla jsem ho éterem, karbolickým roztokem, violkou — a zamazala barvami.
Dnes ráno jsme potkaly Paula de Cassagnaca, který se s plným rozmachem uklonil.
Hallová ke mně přišla na večeři a rozešly jsme se teprve v jedenáct hodin. Pila jen limonádu; mluvily jsme jen o Florencii a Lardereovi. A jaká...
Nezbožňuje mě, ještě mě nezná; ale až si porozumíme, uvidí svět dobře oblečenou ženu.
Pro zábavu jsem bděla až do šesti ráno — a v šest jsem... chtěla se dát do malování, ale byla taková tma, že jsem usnula až do devíti; v devět mě...
„Je náš císař," říkalo se, „otec je sice mrtev, ale syn žije!"
V devět hodin ráno mě Hallová doslova násilím vzala na koně — jenže koně měli tuhé huby, tuhé jako Alexandrovo srdce pro mě, takže projížďka netrvala...
Malování mě rozzuřuje! Protože ve mně je, z čeho by šlo dělat divy — a přitom jsem ve věci vzdělání nešťastnější než kdejaká holčina, u níž zpozorují...
Nejnesympatičtější ze všech baronů se mnou mluvil o zprávě z dostihů v Nice v „Le Figaro". Je to protějšek toho, co řekl Broussais o Antonellim.
Chtěla bych mít tu pravou! Připoutala bych se k té bytůstce, jež je více než pes a s níž je spojena vzpomínka, s níž si člověk někdy jakž takž...