Úterý 31. července 1877

Nadále mě dráždí — ale aspoň spory nabývají tragikomického rázu.
Strávily jsme příjemný večer ve Francouzském divadle. Dávali „Markýze de Villemer" od Georgesové Sandové.
Četli nebo viděli jste to?
Jak se vám líbí vévoda? Bylo by mi líto, kdybyste ho shledali špatným — neboť je to celý Alexandre. Jen Alexandre o šestnáct let starší — tedy snad o trochu méně sympatický. Neviděli-li jste „Markýze de Villemer", jděte se na to podívat; a uvidíte-li to opět po dlouhé době, věnujte zvláštní pozornost vévodovi — ostatně je to nejmilovanější role. Delaunay hrál, jako by nehrál.
Při návratu nacházíme v jídelně Georgeho, jak se opíjí v doprovodu slečny Hallové. Rosalie mi dobře vyprávěla o noémovských kouscích této mladé osoby — a tentokrát jsem jen letmo zahlédla (utekla jsem k sobě) — ale ostatní viděly, byly přítomny tomuto líbeznému bdění.

Poznámky

Pozn. překl.: Francouzské divadlo (le Français) — Comédie-Française, francouzské národní divadlo v Paříži, základní instituce francouzské divadelní kultury.
Pozn. překl.: Markýz de Villemer (Le marquis de Villemer, 1864) — romantické drama Georgesové Sandové o lásce přes společenské bariéry.
Pozn. překl.: Louis-Arsène Delaunay (1826–1903) — jeden z největších herců Comédie-Française své doby.
Pozn. překl.: Noémovské kousky — narážka na opilství Noeho z Bible (Genesis 9,21); Marie použila tento obraz již v předchozím zápisníku.