Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Pondělí 30. července 1877

Říká se, že mnohé dívky si zapisují své dojmy — a ta hloupá „La Vie Parisienne" to říká způsobem dost pohrdavým. Doufám, že nejsem tou neutrální, závistivou, nevědomou bytostí, jež vsákává tajemství a zkaženosti všemi póry; [Několik řádků škrtnuto]
Fauvel zastavuje mé cesty do Enghienu a možná mě pošle do Německa — což vše znovu obrátí vzhůru nohama.
Ten lump Walitský je šikovný člověk — rozumí všem nemocem; doufala jsem, že se mýlil, když mi radil Soden — a teď Fauvel bude téhož názoru. Přes Enghien budu tedy muset skončit tam, kde mělo začít? No konečně!
Chvílemi mě pokouší přestat se léčit — to je tehdy, když ztrácím naději na uzdravení.
Ležela jsem celý večer a nechávala si Rosalií vyprávět, jak by unesla Alexandrinu, byla by přistižena a souzena u porotního soudu — jak by byla odsouzena ke dvěma letům vězení a zmírněním trestu na pouhých patnáct dní.
Portugalská čarodějnice mi řekla, že jsem se dopustila velké nerozvážnosti a že hodlám se dopustit druhé, závažnější.
– Karty, řekla mi, mají to dobré, že chrání před nepříjemnostmi tím, že je oznamují — tak se jim lze tak nějak vyhnout. Proto se ještě nedopouštějte této ukvapenosti!!
Ano, bojím se to udělat — ale tak moc toužím mít to dítě. Zdá se mi, že bych je tak milovala.
Šla jsem se pak uložit k mámě, abych se pokusila o smíření. Ale úmyslně nebo bezděky mě vždy a ve všem dráždí.

Poznámky

Pozn. překl.: La Vie Parisienne — oblíbený pařížský satirický týdeník, vydávaný od roku 1863; byl proslulý ostrovtipnými kresbami a komentáři k pařížskému světskému životu. ↩
Pozn. překl.: Soden am Taunus — německé lázně v Hesensku, proslulé minerálními prameny doporučovanými při nemocech hrdla. ↩
Pozn. překl.: Portugalská čarodějnice — Dona Estephana, věštkyně z karet, kterou Marie zmiňuje i v předchozím zápisníku (carnet 072). ↩