Úterý 2. října 1877

Dnes se stěhujeme na Champs-Élysées 71. Přes veškerý ten shon jsem si našla čas zajít do ateliéru Julian — jediného seriózního pro ženy. Pracuje se tam každý den od osmi do dvanácti a od jedné do pěti. Když mě pan Julian uvedl do sálu, pózoval nahý muž.
Torloniu [Slova škrtnuta: který je rozhodně velmi roztomilý a to je duch Paříže] jsme potkali desetkrát — na schodech i u pokladny. Ten tak dobře vychovaný hoch je čím dál roztomilejší. To je duch Paříže. Kdyby se tak choval v Římě, bývala bych si představila, že je do mě zamilován. Všichni muži ze světa jsou více či méně uhlazení, zdvořilí, pozorní — ale ten skvělý Torgnole má svou vlastní distinkci a zdvořilost; nevím, zda se dobře vyjadřuji, když říkám, že je vidět, že ho vychovala uhlazená a inteligentní žena — jedině ta dokáže dát taková prostá dobrá vychování. Nemůže být nikdo roztomilejší, příjemnější, elegantnější — zkrátka cokoli chcete — než tento Žid; ale pro mě je prostě vzorně vychovaným mužem par excellence. Ach, miluji vše, co je dokonalé — ať je to muž, šaty, večeře nebo továrna.

Poznámky

Pozn. překl.: Académie Julian — soukromá umělecká škola v Paříži, jedna z mála tehdy přijímající ženy za stejných podmínek jako muže; k pracovnímu programu patřila i kresba aktu. Sídlila v ulici Vivienne č. 36.
Pozn. překl.: „Torgnole" — Mariina hravá přezdívka pro Torloniu; ve francouzštině zní jako torgnole (pohlavek, facka), čímž Marie nevinně glosuje jeho jméno.