Čtvrtek 18. října 1877

Můj akt se Julianovi — a ne Julienovi — zdál tak dobrý, že řekl, že je to zcela úžasné, mimořádné a podivuhodné pro začátečnici.
– Ale podívejte se, není-li to úžasné — jsou tu plochy a trup není špatný a je to dobře proporcionální — opravdu pro začátečnici…
Všechny žákyně vstaly a přišly se podívat na mou kresbu, zatímco jsem se červenala.
Bože! Jak jsem šťastna.
Večerní akt byl tak špatný, že mi pan Julian poradil, abych ho předělala.
Chtěla jsem to udělat příliš dobře a pokazila jsem to dnes večer — předevčírem nebylo špatné.
Breslau, Schaeppina přítelkyně, má cosi nevyslovitelného z Alexandra — což mě u Švýcarky opravdu překvapuje.

Poznámky

Pozn. překl.: Marie opravuje pravopis: jméno ředitele školy se píše Julian (nikoli Jullien), jak si to v rukopise výslovně poznamenala.
Pozn. překl.: Louise Breslau (1856–1927) — švýcarsko-německá malířka, jedna z nejúspěšnějších žákyň ateliéru Julian; Marie ji srovnává s Alexandrem (Lardereim), svou dávnou romanticko-uměleckou fascinací.