Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Pondělí 8. října 1877

Pro hlavu — nový model, tedy ráno. Jakási zpěvačka z café chantant, která nám zpívala o přestávkách. A odpoledne mladá dívka pro akt.
Říká se, že jí je teprve sedmnáct, ale ujišťuji vás, že její postava je pěkně poznamenaná. Říká se, že tyto lehké ženy vedou nemožný život.
Jáhen snídal a večeřel u nás.
Póza je obtížná, mám potíže.
Strašně bych chtěla pozovat v ateliéru pánů — pozovat nahá, pochopitelně.
Ujišťuji vás, že to, co v lidech vzbuzuje stud za jejich nahotu, je přesvědčení, že nejsou dokonalí.
Ale tak snadno, jak se člověk spokojí se svou tváří, tak instinktivně je úzkostlivý, pokud jde o tělo.
Stud mizí jedině před dokonalostí — krása je všemocná.
A jakmile člověk najde co říci jiného než: „To je krásné!" — pak to krásné celé není. A je místo pro výtku i pro vše ostatní.
Tak já bych se styděla, protože kůže na lýtkách není docela tak jemná jako na pažích a moje chodidla — prsty u nohou nemají zcela klasický tvar kvůli hrozným módním botám. Velký prst je mírně ohnutý příliš krátkými botami. Utěšuji se jedině pohledem na nohy ostatních a na nohy v moderních obrazech — malíři si bezpochyby brali modely obuté stejně jako já.
Dala bych rok svého života za nohy přesně podle mé představy.
Ta šibalka z ateliéru měla prsty rovné a hezké, ale tlusté — a celé chodidlo podsadité, třebaže pravidelné a ne velké.
Říkala jsem právě, že dokonalá krása osvobozuje od všeho — a tak je tomu u každé dokonalé věci. Hudba, která vám dovoluje zpozorovat vady jevištního provedení, není dokonalá. Hrdinský čin, který v okamžiku ponechává ve vašich smyslech místo pro cokoli jiného než obdiv, není tím nejhrdinštějším činem, o jakém jste snili. Musí být to, co vidíte nebo slyšíte, dost velké, aby naplnilo celou vaši bytost, [Slova začerněna: pak je to vše mocné.]
Jakmile při pohledu na nahou ženu řeknete, že je to špatné — pak tato žena není posledním výrazem krásy, neboť máte místo pro jinou myšlenku než tu, která by vám měla pronikat mozkem očima. Zapomínáte na krásu a všímáte si nahoty. Krása tedy nebyla dost plná, aby vás zcela zaujala. A tak ti, kdo se ukazují, se stydí — a ti, kdo se dívají, jsou pohoršeni.
Stydí se, protože ví, že ostatní to považují za špatné — ale kdyby to ostatní špatným nepovažovali, bylo by to věcí přijatou, [Slova začerněna: a v důsledku toho] by se nestyděl.
Tedy: dokonalost a absolutní krása ničí výtku — ba zabraňují jejímu vzniku — a tím ruší stud.

Poznámky

Pozn. překl.: Café chantant — francouzsky: kavárna s živou hudební produkcí; oblíbená forma zábavy v Paříži 70. let 19. stol. ↩
Pozn. překl.: Marie naráží na ztrátu panenství nebo těhotenství — opis typický pro její styl; doslova „její postava je pěkně poškozena." ↩
Pozn. překl.: Král Kandaules — lýdský král, jenž podle Hérodota přinutil svého důvěrníka Gygéa, aby spatřil jeho ženu nahou; příslovečný příklad mužské touhy vystavovat krásu na odiv. ↩