Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Středa 3. října 1877

Středa je pro mě šťastný den a dnešní navíc není čtyřkou, která je mi nepříznivá — pospíchám tedy začít co nejvíce věcí.
U Juliana jsem za deset minut tužkou načrtla hlavu z tříčtvrteční polohy a on mi řekl, že od začátečnice nečekal vidět tak dobré dílo. Odešla jsem brzy — záleželo mi jen na tom, abych dnes začala. To vše s Dinou. Jdeme do Bois, sbírám pět dubových listů a jdu k Doucetovi, který mi za půl hodiny zhotoví rozkošný malý modrý škapulíř. Ale co si přát? Přeji si tolik věcí. Být milionářkou? Získat zpět svůj hlas? Získat Prix de Rome pod mužským jménem? Vzít si Napoleona IV.? Vstoupit do velkého světa?
Vracím se ke svému sáčku, poté co jsem přečetla kapitolu z Micheletovy „Histoire de France". Když ten muž mluví o Bohu, připadá mi, že si dělá legraci — že se posmívá těm, kteří nevěří.
Tak co si vlastně přeji? Když jsem sbírala listy, přála jsem si splnění Edmondova proroctví. Ale to nedává valný smysl — když věřím v moc listu, musím věřit i Edmondovi bezezbytku, a přání je pak zbytečné.
Vybírám si něco, co musí přijít brzy… a přece mě Prix de Rome láká víc, než jsem schopna vyjádřit…
Ale až přijde to první, bude možné začít znovu.
Tedy — přeji si veliký návrat svého hlasu a nesmím to už měnit, neboť to je nejen pomyšleno, ale i napsáno.
Amen.

Poznámky

Pozn. překl.: Škapulíř — náboženský amulet nošený na těle; Marie ho používá spíše jako štěstí přinášející talisman. ↩
Pozn. překl.: Prix de Rome — prestižní francouzské umělecké stipendium umožňující studium ve Villa Medici v Římě; ženám bylo tehdy udělování tohoto ocenění odepřeno. ↩
Pozn. překl.: Napoleon IV. — princ Imperial Ludvík Napoleon (1856–1879), syn Napoleona III. a Eugenie, bonapartistický pretendent na francouzský trůn. ↩
Pozn. překl.: Jules Michelet (1798–1874), francouzský historik; jeho monumentální „Dějiny Francie" (1833–1867) vyšly ve 17 svazcích; Michelet byl antiklerikál, náboženské pasáže mají proto ironický podtón. ↩