Myslela jsem, že nevyjdu, ale kolem páté si to rozmyslím a jdeme s Lolou na Pincio. Potkáváme řeckého ministra, odporného Bruschettiho a další. Je...
Máma to popletla, nechala náš byt pronajmout a my se musíme stěhovat do druhého patra. Prší, jedeme k Portě Pie, ale potkáváme Plowdena, který se...
Nádherné počasí, ale nechci vyjít. Nechci, aby mě viděli, protože ti, kdo mě vidí, na mě hledí a ptají se, kdo jsem, a vždycky se najde nějaká...
Tetě píší o všech těch lidech, kteří se mi prý dvoří.
Nejdu do kostela, pořád kvůli těm Rusům, kteří by zase měli řeči.
Vzpomínám si, že včera, během závodu, mi upadla kytička, Antonelli seskočil dolů, zvedl ji a musel pak lézt nahoru po kolenou.
Zase přijíždíme pozdě na sraz k honu. Vidíme procházet Pietra s obrovskou ženou pod paží, myslím, že s vévodkyní Sante.
Den plný událostí a dojmů, nových, příjemných i strašlivých.
Kdo řekl, že jsem zamilovaná do Antonelliho? To je nápad! Nechme ho prozatím být.
Jedeme do vily Doria, ale příliš brzy, neboť ostatní tam přijíždějí, teprve když se vracíme.
Včera byl Rossi velmi spokojen, když se dozvěděl, že si Antonelli svým chováním nezasloužil přezdívku Blázínek.
Máma, Dina, já a Antonelli v landauru a Walitský jede za námi ve fiakru, jedeme za jasnovidkou. Ta ctihodná dáma usíná, když ji pan manžel...
Oblékám se do černého a jdeme si prohlížet byty.
Teď se Doria směje! Směje se docela otevřeně. Ten mizerný kardinálek, vsadím se, vyprávěl v klubu, že z něj mám strach. A ==u sta hromů==, má pravdu,...
To, co jsem napsala na poslední stránce, je absurdní.
S Torloniou jsem se seznámila za nejneblahejších znamení. V pondělí třináctého, za špatného počasí, a byla jsem v černém.
Tvář, kterou políbil ten smělý kněžský synek, mě ještě svědí. Jaká opovážlivost! Čím víc na to myslím, tím víc se zlobím. Dejme tomu, že si ho...
Napsala jsem dopis panu otci, jehož opis tu uvádím. Vložila jsem do něj tolik pokory, kolik jen bylo možné. Bude z toho zuřit, doufám. [Tento dopis...
Vrátila jsem se rozmrzelá, téměř rozzuřená. Nechala jsem zastavit u hudby a zůstali jsme tam půl hodiny, a Torlonia se projížděl ve voze a ani ho...
Jak čas letí. Byli jsme v kostele Santa Croce in Gerusalemme, neboť 20. březen je jediný den, kdy ženy smějí do kaple svaté Heleny, matky císaře...
Malovala jsem dvě nebo tři hodiny a pak jsme jako obvykle vyšli ven.
Byli jsme u paní Lwoffové a mluvilo se o mé drahé kněžně, které jsem tak hloupě přezdívala Hloupá. Píše dopis za dopisem a ptá se, co pro mě udělali...
Den začíná dobře. Máma a já se snažíme navzájem rozzuřit, daří se to jen mně, takže ona zuří a já se směji. Je to nechutné.
Začínám být neklidná, vracím se od společné tabule, vypila jsem půl láhve vína a vedla rozhovor o politice s jakýmsi baronem a baronkou neznámé...
Procházeli jsme se po vile Borghese, což velice udivilo všechny stálé návštěvníky obecně a z....z....Zucchiniho zvlášť. Ten pán má nos úplně jako...
Byli jsme v kostele a potkali tam pana a paní Sarasinovy, paní Sarasinová je dcera admirála de Bocka, guvernéra a pobočníka velkoknížete Vladimíra....
Nevyjdu, zamkla jsem se, jsou čtyři hodiny, nenacházím slova, abych popsala své trápení, pero neposlouchá mé prsty, jsem otupělá, hloupá.