Viděla jsem Antonelliho, jak se prochází pěšky s nějakým pánem a dámou ode dvora, a trochu jsem zežárlila.
Musím opustit Řím. Už tu není co dělat. Z Říma jsem letos dostala vše, co jsem mohla dostat. Nesmí se nic nutit. Nice se mi začíná znovu usmívat.
Řekla jsem, že Pietro pro mě dosud vše nepošlapal.
Celou noc jsem jen snila o Torloniovi — takže když přijde model, nedokážu malovat.
Po svých dopisech mnichům z Cimiez a po tom neustálém oblékání Emila do kutny jsem tu našla pravého mnicha. Byla to předtucha. Bratr Pierre od *Bídy...
Navštívily jsme ruiny Caracallových lázní. Je možné vidět něco většího? Velmi jsem se bála projít turniketem, protože jsme měly kapsy plné střepin...
Mniši, kostely, kláštery — to vše mě velmi baví a miluji Řím kvůli fraterům, kteří v něm vládnou. Líbí se mi to — ale zdaleka, pochopitelně — neboť...
Třináctý je Torloniovo datum — ve vztahu ke mně — bylo to také Hamiltonovo datum, opět ve vztahu ke mně. Představili mi ho 13. března, v pondělí,...
Máma mě chce vyděsit řečmi o nemocech. Neslouží to k ničemu jinému než k tomu, aby mě to připravilo o klid. Ale poněvadž hlavním cílem jejího života...
Kdyby byla zima, nemyslela bych snad na Torloniho tolik — ale to zatracené jaro tak ostří všechny smysly, že jsme na duši tím, čím bychom byli na...
Pozítří uvidím Pietra! Podle mé netrpělivosti by se řeklo, že ho miluji.
Zatímco jsem měla hodinu malování, zaslechla jsem u Walitského — jehož pokoj je vedle ateliéru — mužský hlas, který mluvil rusky. Zaklepala jsem na...
Jak je tento hotel nepříjemný! Plowden tu byl před dvěma dny — a předevčírem — a nikdo nám nic neřekl; řekl nám to až včera sám. Přinesl mi svou...
S vroucí vírou, dojatým srdcem a ochotnou duší jsem se zpovídala a šla k přijímání. Máma a Dina také. Pak jsme byly na mši — poslouchala jsem každé...