❦
Středa 15. března 1876
Mercredi 15 mars 1876
To, co jsem napsala na poslední stránce, je absurdní.
Ce que j’ai dit à la dernière page est absurde.
Je pro mě trestem chodit si cokoli prohlížet, ale Bruschetti si měl přijít pro odpověď, a tak jsem se šla podívat na fresky v paláci Farnesina, abych se mu vyhnula. Pak jsme navštívili ateliéry krajanů a potom Soukowkinovou. Dlužili jsme jí tři nebo čtyři návštěvy, a nakonec na Pincio.
C’est une punition pour moi que d’aller visiter n’importe quoi, mais Bruschetti devait venir chercher sa réponse et je suis allée voir les peintures du palais de la Farnesina pour l’éviter. Ensuite nous avons visité des ateliers de compatriotes et ensuite chez la Soukowkine. On lui devait trois ou quatre visites, et enfin au Pincio.
Nechávám zastavit u hudby a Torlonia přichází k vozu. Je velmi mladý, ještě mu není čtyřiadvacet; samolibý, drzý, rozmazlený, tak trochu hejsek1, velmi pařížský, ale velký pán. Myslím, že hodně pije. Po tom setkání se cítím tak trochu nesvá. Po Torloniovi přichází Pietro, bledý, unavený a ošklivý, ten je můj bratr, aspoň mi připadá víceméně příbuzný. Dnes večer dávají „Fausta“.
Je fais arrêter à la musique et Torlonia vient à la voiture. Il est très jeune, pas encore vingt-quatre ans; fat, insolent, gâté, quelque peu gommeux, très parisien mais grand seigneur. Je crois qu’il boit beaucoup. Je me sens un tant soit peu mal à l’aise après cette entrevue. Après Torlonia vient Pietro, pâle, fatigué et laid, quant à celui-là c’est mon frère, du moins il me semble plus ou moins parent. Ce soir on donne « Faust ».
Ach, víte tu novinku, velmi smutnou novinku, nešťastný z... Zucchini si včera zlomil nos, skoro naproti našemu domu!
Ah ! savez-vous la nouvelle, une très triste nouvelle, le malheureux z... Zucchini s’est cassé le nez hier, presque en face de chez nous !
A to jsem se tomu deset minut smála! Inu, co chcete, já za to nemohu, neměl jezdit v dvojkolce tažené špatným koněm.
Et dire que j’ai ri de cela pendant dix minutes ! Enfin, que voulez-vous, je n’y suis pour rien, il ne fallait pas aller en voiture à deux roues attelée d’un méchant cheval.
Lóže dvora a klubu se kolem půl jedenácté vyprazdňují, neboť dnes večer je na Quirinalu dvorní recepce. Torlonia tu není a Pietro přichází hodně pozdě, skoro v jedenáct, netrpělivě čeká, až Rossi odejde z naší lóže, a přichází k nám. Zabránil mi poslechnout si svou operu, „Faust“ je protějškem „Mignon“. Zpíván dosti špatně, ale božská hudba je vždycky krásná, vzrušující a rozkošná.
Les loges de la cour et du club se vident vers dix heures et demie car ce soir il y a cercle au Quirinal. Torlonia n’est pas là et Pietro arrive fort tard à onze heures presque, attend impatiemment le départ de Rossi de notre loge et vient chez nous. Il m’a empêché d’entendre mon opéra, « Faust » est le pendant de « Mignon ». Assez mal chanté mais la divine musique est toujours belle, énervante et adorable.
Antonelli mě miluje. Není to příjemné? Jen taková škoda, že to nemůže k ničemu být! Já Antonelliho nemiluji, ale při odchodu, než nastoupím do vozu, mu podávám ruku a pod ochranou svého velkého sobolího pláště2 ji on chvíli podrží ve své.
Antonelli m’aime. N’est-ce pas agréable ? Seulement quel dommage que cela ne puisse servir à rien ! Moi, je n’aime pas Antonelli mais en partant, avant de monter en voiture, je lui tends ma main et sous la protection de ma grande pelisse de zibeline il la garde un instant dans la sienne.
Rozechvěla mě hudba „Fausta“ a Antonelliho láska. Nestěžuji si na to, naopak. Ne, je to hloupost, to všechno.
Je suis énervée par la musique de « Faust » et par l’amour d’Antonelli. Je ne m’en plains pas, au contraire. Non, c’est bête, tout cela.
Torlonia se ke mně podle všeho chová jako k lůze, je korektní, a přesto mi připadá drzý.
Torlonia a l’air de me traiter en canaille, il est convenable et pourtant il me semble impertinent.
Půjdu si číst White Rose3, je po jedné hodině.
Je vais lire « White rose », il est plus d’une heure.
Není to absurdní, koneckonců?!
N’est-ce pas absurde, enfin !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále „gommeux“ — francouzský slangový výraz 70. let 19. století pro afektovaného šviháka či floutka, mladíka přehánějícího svou eleganci. ↩
Pozn. překl.: V originále „pelisse de zibeline“ — „pelisse“ je dlouhý kabát či plášť podšitý nebo lemovaný kožešinou, módní v 70. letech 19. století; „zibeline“ je sobolina, drahá luxusní kožešina. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „White rose“. The White Rose (1868) je anglický román George Johna Whyte-Melvilla z prostředí honů na lišku. ↩