❦
Čtvrtek 23. března 1876
Jeudi 23 mars 1876
Den začíná dobře. Máma a já se snažíme navzájem rozzuřit, daří se to jen mně, takže ona zuří a já se směji. Je to nechutné.
La journée commence bien. Maman et moi tâchons de nous enrager mutuellement, je réussis seule, elle est donc furieuse et moi je ris. C’est dégoûtant.
Neudělám ani krok z domu. Torloniu nám představili sotva před deseti dny, a mně to už připadá jako měsíc.
Je ne fais pas un pas hors de la maison. Il y a à peine dix jours que Torlonia est présenté et il me semble déjà un mois.
Ve Valle dávají „Dceru paní Angotové“1. Jdeme do přízemní lóže a já se usazuji za mámou, ve velmi tmavém koutě. Byla jsem smutná nebo unavená, jak je komu libo, měla jsem chuť spát nebo poslouchat jakéhokoli Antonelliho.
On donne « La Fille de Mme Angot » au Valle. Nous allons dans une loge du rez-de-chaussée, et je m’installe derrière maman, dans un coin très sombre. J’étais triste ou fatiguée, comme on aime mieux j’avais envie de dormir ou d’écouter un Antonelli quelconque.
Přichází kolem desáté, pak přichází k nám žádá, aby si směl postavit svou židli za mou, k čemuž jsem nesvolila, a utěšil se tím, že mi řekl, že té noci doprovázel Muliterna až k Hôtelu de la Ville, že myslel na kohosi a zpíval Dormi pure2. Neodpovídala jsem nic, nebo skoro nic, ale byla jsem ráda, že ho cítím vedle sebe. Jenže on je tak jiný než já, nechápe blaho zůstat němý a nehybný po boku milované osoby, musí se naklánět, gestikulovat, mučit vějíř, brát za ruku.
Il vient vers dix heures, puis vient chez nous demande à mettre sa chaise derrière la mienne, je n’y consentais pas et il se consola en me disant que cette nuit il avait accompagné Muliterno jusqu’à l’Hôtel de la ville, qu’il avait pensé à quelqu’un et chanté « Dormi pure ». Je ne répondais rien ou presque rien, mais j’étais contente de le sentir près de moi. Seulement il est si différent de moi, il ne comprend pas le bonheur de rester muet et immobile auprès d’une personne aimée, il lui faut se baisser, gesticuler, tourmenter l’éventail, prendre la main.
Ptal se, co mi je, neboť ve skutečnosti jsem nebyla ve své kůži, nic jsem neříkala, nesmála jsem se, a tohle chování spolu se včerejším chladem dávalo o čem přemýšlet. Nechápal, že snad právě v tu chvíli jsem ho trochu milovala, je-li to vůbec láska.
Il me demandait ce que j’avais, car en réalité je n’étais pas moi-même, je ne disais rien, je ne riais pas, et ces façons ajoutées à la froideur de hier avaient de quoi donner à penser. Il ne comprenait pas que peut-être en ce moment seulement je l’aimais un peu, si amour il y a.
Zdálo se mi, že slyším, jak vyslovuje Torloniovo jméno, ale dobře jsem neslyšela a bála jsem se mluvit o Clémentovi.
Il m’a semblé l’entendre prononcer le nom de Torlonia, mais je n’ai pas bien entendu et je craignais de parler de Clément.
Antonelli mi připomněl, že jsem mu řekla, že neumí líbat ruce.
Antonelli me rappela que je lui avais dit qu’il ne savait pas baiser les mains.
„Ano, pane, řekla jsem to a opakuji to.“
— Oui, Monsieur, je l’ai dit et je le répète.
„Není na vás, abyste to říkala.“
— Ce n’est pas à vous de le dire.
„A na kom tedy?“
— Et à qui donc ?
„Inu,“ říká, „ukážu vám jednu herečku.“
— Mais, dit-il, je vais vous montrer une actrice.
Vstal, postavil se za mě, a v tutéž chvíli jsem se k němu otočila tak rozzuřená, jak mi to dovoloval můj stav duševní i tělesné malátnosti.
Il se leva, se mit derrière moi et au même instant je me retournai vers lui aussi furieuse que mon état d’assoupisement moral et physique me permettait de l’être.
„Teď,“ říká, „znáte ten rozdíl, řekla jste, že to neumím.“
— Maintenant, dit-il, vous savez la différence, vous avez dit que je ne savais pas.
Jaký je to hlupák! Byly to umělé vlasy!3
Imbécile qu’il est ! C’était des faux cheveux !
škrtnutoPředstavila jsem si, že políbil můj drdol.
Ale to je nedůstojný a drzý čin! Zucchini, který byl naproti, to mohl vidět, ostatní to mohli vidět! To je hrůza! Udělal to schválně, aby se chlubil, nebo z hlouposti, z bujnosti? Naštěstí nikdo nic neviděl.
Mais c’est une action indigne et impertinente ! Zucchini qui était en face pouvait voir, les autres pouvaient voir ! C’est une horreur ! L’a-t-il fait exprès pour se vanter ou bien par bêtise, par vivacité. Heureusement personne n’a rien vu.
„Jste dnes večer opilý?“
— Vous êtes ivre ce soir ?
„Prosím?“
— Plaît-il ?
„Jste opilý, podnapilý, pil jste?“
— Vous êtes ivre, gris, vous avez bu ?
„Nedovolil bych si dostavit se k vám v takovém stavu.“
— Je ne me serais pas permis de me présenter chez vous dans un tel état.
„Přesto se chováte jako opilec, nemluvte na mě. Jděte pryč!“
— Pourtant, vous vous conduisez comme un homme ivre, ne me parlez pas. Allez-vous en !
Ten ubožák celý zbledl a vzal si klobouk. Máma ho začala zadržovat, ale on zuřil, já udělala tu hloupost, že jsem mu vzala klobouk a řekla mu, ať zůstane. Přirozeně se vzepřel.
Le misérable devint tout pâle et prit son chapeau. Maman se mit à le retenir, mais il était furieux, j’ai eu la bêtise de prendre son chapeau et de lui dire de rester. Naturellement il s’est cabré.
„Musím doprovodit jednu masku do Argentiny, mám schůzku, a tak dále, a tak dále.“
— Je dois aller reconduire un masque à l’Argentina, j’ai un rendez-vous, etc. etc.
„Dobrou noc, slečno,“ říká a podává mi ruku. Já mu svou nepodala, ani jsem mu nepopřála dobrou noc, a on vyšel celý bledý, celý zuřivý.
— Bonsoir Mademoiselle, dit-il en me tendant la main. Je ne lui ai pas tendu la mienne, je ne lui ai même pas dit bonsoir, et il est sorti tout pâle, tout furieux.
Jaká špatná povaha.
Quel mauvais caractère.
Tak! mám se čím trápit. Ale měla jsem snad mlčet a snášet takovou drzost! Ne, uvažujme jako rozumný člověk. Odešel rozzlobený, rozzuřený na mě, za půl hodiny bude litovat, že odešel, bude se obviňovat, bude nešťastný a bude umírat touhou zase mě vidět. To vše, jestli mě miluje. Kdežto jestli mě nemiluje, nebo jestli jeho láska takovou hloupost nepřežije, tím hůř, a ať čert vezme takovou lásku. Nicméně jsem tak trochu znepokojená a velmi uražená drzostí toho pána. Nějaký ďábel mi šeptá do ucha, že se před Zucchinim chlubil, že přišel schválně kvůli tomu, slovem že je to nejpodlejší muž na světě.
Bon ! voilà de quoi me tourmenter. Mais devais-je me taire et supporter une pareille impertinence ! Non, raisonnons comme une personne raisonnable. Il est parti fâché, furieux contre moi, dans une demi-heure il regrettera d’être parti, il s’accusera, il sera misérable et mourra d’envie de me revoir. Tout cela s’il m’aime. Tandis que s’il ne m’aime pas, ou bien si son amour ne résiste pas à une pareille bêtise, tant pis, et que le diable emporte un pareil amour. Néanmoins je suis un tant soit peu inquiète et très offensée de l’audace du monsieur. Un diable me souffle dans l’oreille qu’il s’est vanté devant Zucchini qu’il est venu exprès pour cela, en un mot qu’il est l’homme le plus vil du monde.
Máma nic neví, ví jen, že odešel zlostný a bledý, ale využívá příležitosti, a sotva jsme v hotelu, říká mi, že mé dnešní ranní chování už Pánbůh potrestal, neboť jsem se nedokázala chovat k dítěti, jako je Antonelli, který mi uštědřil takové cvrnknutí.
Maman ne sait rien, elle sait seulement qu’il est parti méchant et pâle, mais elle profite de l’occasion et à peine sommes-nous à l’hôtel qu’elle me dit, que ma conduite de ce matin est déjà punie par le Bon Dieu puisque je n’ai pas su me conduire avec un enfant comme Antonelli qui m’a donné une chiquenaude.
Najděte mi něco hloupějšího, ubožejšího a urážlivějšího!
Trouvez-moi quelque chose de plus bête, de plus mesquin et de plus offensant ? !!
Víte, co jsem odpověděla? Zasmála jsem se, dnes večer se směji všemu, jsou to možná nervy.
Vous savez ce que j’ai répondu ? J’ai ri, je ris de tout ce soir, c’est peut-être nerveux.
Mizerný kněžský synku! Řekla jsem příliš málo, byla jsem příliš hodná. Za tu drzost jsem ho měla potrestat už po tom polibku u klavíru. Je-li upřímný, nezaslouží nic, ne-li, žertuje-li, dělá-li to jen pro ukrácení času, je-li do mě zamilovaný jen tak jako já do něj!... Pak! Pak, pak je to hrozné a nebudu ho moci potrestat. Jak chcete, abych pomstila takovou urážku!
Misérable fils de prêtre ! J’ai trop peu dit, j’ai été trop bonne. Son audace aurait dû être punie après le baiser du piano. S’il est sincère il ne mérite rien, sinon, s’il plaisante, s’il ne le fait que pour passer le temps, s’il n’est amoureux de moi que comme moi de lui ! ... Alors ! Alors, alors c’est affreux et je ne pourrai pas le punir. Comment voulez-vous que je venge une pareille injure ! !
Nezapomeňme na druhou příjemnou věc od mámy. Řekla mi, že otce svým dopisem vyprovokuji, aby Antonellimu a Bruschettimu psal ty nejšpinavější anonymní dopisy. Neboť on je schopen všeho.
N’oublions pas la seconde chose agréable de maman. Elle m’a dit que par ma lettre à mon père je provoquerai de sa part des lettres anonymes les plus sales à Antonelli et à Bruschetti. Car il est capable de tout.
I tohle! Najděte mi, co se dá říct nepříjemnějšího!
Aussi cela ! Trouvez-moi quelque chose d’aussi désagréable à dire !
Copak to nebyla ona, kdo psal první!
N’est-ce pas elle qui a écrit la première !
Fuj! jak nenávidím lidi sprosté, hloupé a zlé!
Fi ! que je hais les gens vulgaires, bêtes et méchants !
Nejsem schopná říkat tak zraňující zlomyslnosti. Paní matka přichází k mým dveřím a prosí mě, ať otevřu, ať se usmíříme. Ale i já se vzpírám! Ostatně to všechno mě podráždilo, málem rozzuřilo. A kvůli čemu všechny ty historie. Může být něco hloupějšího!
Je ne suis pas capable de dire des méchancetés aussi blessantes. Madame ma mère vient à ma porte me priant d’ouvrir, de se réconcilier. Mais moi aussi, je me cabre ! D’ailleurs tout cela m’a irritée, presque enragée. Et à cause de quoi toutes ces histoires. Est-ce assez bête !
Netrapme se, jestli mě opravdu miluje, vrátí se ke mně poddanější, neboť pozná svou vinu. Ostatně nejde o něj. Muži dělají všechno naopak! Kdyby Antonelli neudělal tu svou drzou hloupost, byla bych mu dovolila stát za mnou a byl by tam zůstal až do konce, možná dokonce s mou rukou ve své, byla jsem v náladě, kdy bych to dovolila. Na mou věru!
Ne nous tourmentons pas, s’il m’aime vraiment il me reviendra plus soumis, car il sentira son tort. D’ailleurs ce n’est pas de lui qu’il s’agit. Les hommes font toutes les choses de travers ! Si Antonelli n’avait pas fait son impertinente bêtise je lui aurais permis de se placer derrière moi et il serait resté ainsi jusqu’à la fin, peut-être même en me tenant la main, j’étais d’humeur à le permettre. Parole !
Sám sis to zavinil, nesmyslný muži, či spíš dítě.
Tu l’as voulu homme absurde, ou plutôt enfant.
Poznámky
Pozn. překl.: Velmi populární komická opera Charlese Lecocqa (1872), zasazená do doby francouzského direktoria. ↩
Pozn. překl.: Italsky Dormi pure — „Jen klidně spi“; italská píseň. ↩
Pozn. překl.: V dobové módě 70. let 19. století se složité účesy často doplňovaly umělými příčesky (faux cheveux) připevněnými vzadu na hlavě. Antonelli políbil to, co pokládal za Mariiny vlasy — byl to však příčesek. Potvrzuje to škrtnutá poznámka o drdolu. ↩