❦
Sobota 4. března 1876
Samedi 4 mars 1876
Tetě píší o všech těch lidech, kteří se mi prý dvoří.
On écrit à ma tante de tous ces gens qui sont censés me faire la cour.
I v tak bídném postavení, v jakém jsme, mám skoro pořád nějaké nápadníky, jak by to teprve vypadalo, kdybychom chodily do společnosti! Snadno si představíme, že by to bylo krásné jako sto tisíc cukrů.
Même dans la misérable position où nous nous trouvons, j’ai presque toujours des poursuivants, que serait-ce donc si nous allions dans le monde ! Il est facile de concevoir que ce serait beau comme cent mille sucres.
Ach, to povzdechnutí.
Ah ! quel soupir.
Je překrásně, ale zůstávám doma, protože má tvář se mi dnes nelíbí. Když však osamím, učešu si vlastní zlaté a rozkošné vlasy à la Venuše Kapitolská, a ujišťuji vás, že v bílých flanelových šatech, prostých jako sama prostota, stažených v pase žlutou hedvábnou šňůrou, na níž visí měšec rovněž ze žluté kůže s mým erbem vyšitým zlatem, v trepkách z juchtové kůže, jsem bytost vskutku elegantní. Vypadám jako žena z Prvního císařství nebo jako Beatrice či jako postava z dárkového almanachu1. Nic nepředstírám, když jsem ošklivá, neskrývám to a řeknu to spíš dvakrát než jednou.
Il fait très beau, mais je reste à la maison parce que ma figure d’aujourd’hui ne me plaît pas. Cependant restée seule je me coiffe à la Vénus Capitoline avec mes propres cheveux dorés et adorables, et je vous assure qu’avec ma robe de flanelle blanche, simple comme la simplicité, serrée à la ceinture par une corde de soie jaune soutenant une aumônière également en cuir jaune avec mes armes brodées en or, des mules de cuir de Russie, je suis une créature tout à fait chic. J’ai l’air d’une femme du Premier Empire ou d’une Béatrice, ou d’une figure de keepsake. Je ne fais pas illusion, quand je suis laide je ne le cache pas et le dis plutôt deux fois qu’une.
Škoda, že mě nikdo nevidí.
Dommage, que personne ne me voit.
Teta píše, že místo opery, o které psala, byla maškaráda, a že přes přítomnost Špičaté v divadle tančili Záhadný a Tlusťoch ve své lóži tak bezuzdný kankán s kurtizánami, že to bylo velmi zvláštní podívání.
Ma tante écrit que pour sa lettre, au lieu d’un opéra elle a eu une mascarade et que malgré la présence de la Pointue au théâtre, le Surprenant et Gros, dansaient un cancan si effréné dans leur loge, avec des cocottes que c’était très curieux à voir.
Ale pro tuhle chvíli kašlu na Nice a na všechno, co skrývá; Doria, Doria nedostupný! Co kdybych napsala pár poznámek k Plútarchovi? Ne, budu netrpělivě čekat na jejich návrat a na zprávy z města.
Mais je me fiche pas mal, pour le moment, de Nice et de tout ce qu’elle renferme; Doria, Doria inaccessible ! Si je faisais quelques commentaires sur Plutarque ? Non, je vais attendre impatiemment leur retour et des nouvelles de la ville.
Všichni ruští umělci v Římě vědí, že maluji, přidám se k jejich společnosti. Katorbinsky jim řekl, že mám smělost v prstech. Vím to od pana Swedomského, malíře, kterého jsme poznali přes Botkina. Walitský zná Botkina a chodí do Caffè Greco, fóra ruských umělců. Proti všemu očekávání nejsme večer samy, Plowden nám přijde udělat tu radost a vychrlí kupu zlomyslností na účet bližního svého, dokonce i na účet Antonelliho. Ale ať si říká, co chce, jde mu o to dát najevo, že se mi dvoří, ať mu Pánbůh žehná, nehnusí se mi.
Tous les artistes russes de Rome savent que je peins, je vais me mêler à leur groupe. Katorbinsky leur a dit que j’ai de la hardiesse dans les doigts. Je sais cela par M. Swedomsky, un peintre que nous avons connu par Botkine. Walitsky connaît Botkine et va au Café grec, le forum des artistes russes. Contre toute attente nous ne sommes pas seules le soir, Plowden vient nous faire le plaisir de dire un tas de méchancetés sur le compte du prochain, même sur celui d’Antonelli. Mais il a beau dire, il veut montrer qu’il me fait la cour, que Dieu le bénisse je ne l’abhorre pas.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „keepsake“ — ilustrovaná dárková ročenka se sentimentálními rytinami a verši, oblíbený žánr 19. století. ↩