Pondělí 27. března 1876

Nevyjdu, zamkla jsem se, jsou čtyři hodiny, nenacházím slova, abych popsala své trápení, pero neposlouchá mé prsty, jsem otupělá, hloupá.
Miluji vévodu z Hamiltonu. Divím se, jak jsem mohla v duchu snížit své nároky!
Ctižádostivá jako čtyři sta čertů, byla jsem otupělá, když jsem uvažovala skromně.
Chraňme se, abychom se v některé z těch chvil otupělosti nedopustili nějaké nenapravitelné pošetilosti. Rozbila bych si kvůli ní hlavu, jakmile bych přišla k rozumu.
Musím do společnosti! Musím do společnosti! Musím do společnosti! Abych se tam dostala, pojeďme do Ruska.
Bože můj, Pane, přijmi mou duši do svého milosrdenství a neodvrhuj mě nelítostně.
Page griffonnée : la date 1876 écrite six fois en ligne, «1870-71» au-dessus d'un trait hachuré, «1866» dans des ovales entrelacés
Griffonnages de Marie : «1876» répété, «1870-71» et «1866» dans un ovale Mon Journal, t. 7, p. 180
Nikdy jsem o vévodovi neřekla ani slovo, je to jediný muž, jehož jméno jsem nikdy nevyslovila se smíchem. Všichni dobře věděli, že jsem do něj zamilovaná, ale nikdy jsem o tom nikomu neřekla ani slovo.
Řím, Hôtel de la Ville, 10. března.
Drahý otče.
Vždy jste byl proti mně zaujat, aniž bych kdy učinila cokoli, co by tu zaujatost ospravedlnilo. Přesto jsem nepozbyla ani úcty, ani lásky, jakou je svému otci povinna každá dcera z dobrého rodu.
Pokládám za svou povinnost radit se s Vámi ve všech vážných záležitostech a jsem přesvědčena, že jim věnujete zájem, jaký takové věci vyžadují.
O mou ruku se uchází pan hrabě B... Máma Vám to už jistě řekla;
ale ještě včera jsem dostala nabídku od pana hraběte A., synovce kardinála A...
Pokládám se za příliš mladou na vdávání, ale v každém případě se na Vás obracím s prosbou o radu a doufám, že mi ji dáte. Oba ti pánové jsou mladí, bohatí a mají vše, co je třeba, aby se líbili. Jsou mi lhostejní.
V naději na odpověď na svůj dopis se znamenám s nejhlubší úctou a nejvyšší vážností.
Vaše oddaná a poslušná dcera.

Poznámky

Pozn. překl.: Záhlaví dopisu otci. Starší, poškozený přepis četl tento řádek jako nesrozumitelnou šifru („Komi, Hôtel da te VUIi, io min.“); tištěné vydání deníku jej uvádí takto. ↩
Pozn. překl.: Hrabě B. = hrabě Bruschetti, který se v celém carnetu 055 uchází o sňatek. ↩
Pozn. překl.: Hrabě A. = Pietro Antonelli, synovec kardinála Giacoma Antonelliho. Marie v dopise otci obě jména skrývá za iniciály. ↩