Kalendář
Měla jsem na sobě rozkošnou a poněkud zvláštní toaletu. Byla to batistová košilka, nabíraná u krku jako u selek, zcela hladká, takže průvlečka je tak...
Probudili mě dopisem, jehož rukopis mě rozechvěl. Ale jakmile jsem ho otevřela a přečetla, klesla jsem zpátky na polštář — zklamaná, skoro naštvaná,...
Zase Berthe! Ptá se, v kolik hodin. Říkám jí, že v pět, a po chvíli mi Čokoláda přináší její odpověď. V pět jde k slečně de Toulé a bude na mě čekat...
Vida, zapomněla jsem říct, že jsme včera v Bois de Boulogne potkaly Lambertyeho s jeho věčným úsměvem — nicméně vzhledem k mému věku se usmívá trochu...
Nesnesitelné horko nás drželo doma až do šesti. Pak jsme sešly k večeři a cestou jsem zahlédla Audiffreta zahloubaného do novin. Sotva jsme byly u...
Teta byla venku, četla jsem dole, v hotelském salonu — tu mě napadlo jít nahoru. Jdu nahoru, nacházím ten dopis od Mouzayové. Nevěděla jsem, jak...
V jedenáct hodin jsme čekaly na hosty ve velkém salonu, kde byla prostřena snídaně.
Je to zvláštní: předevčírem jsem ulehla a až do usnutí jsem stále viděla, jak se Antonelliho tvář vynořuje jako stín za masivní masou Cassagnacovou.
Berlín mi připomíná Florencii. Počkejte! Připomíná mi ji proto, že jsem tu s tetou jako ve Florencii a vedu tu stejný život.
Není slunce! Před dvěma třemi lety jsem slunce nesnášela — nyní bez něho nemohu být šťastná. Šly jsme na ruské velvyslanectví zeptat se na adresu...
Včera jsem otci telegrafovala a prosila ho, aby mi přijel naproti. Tady jeho odpověď: „Pravděpodobně mi chcete udělat příkoří — jak chcete. Přijet...
Já, teta, Čokoláda a Amélie jsme včera dorazili na nádraží v deset hodin. Byla jsem dost zmožená, ale pohled na kupé, velké a pohodlné jako malý...
Chce se mi napsat rytířský román. Neboť ten, který jsem začala, leží zahozen na dně bílé krabice. Jsem ještě v blahoslaveném hostinci v Eydkühnenu a...
Než přijdou jiné radosti — hle, vlasy mi vypadávají.
Nemám jedinou knihu. Přečetla jsem dva svazky Bulwera — *The last of the Barons* — „a opět nemám nic,“ jako v Audiffretově nářku.
Včera ve tři hodiny jsem se šla podívat na příjezd vlaku — a naštěstí tam strýc byl. Ale mohl zůstat jen čtvrt hodiny, protože na ruské hranici, ve...
Šly jsme vyzvednout moje kufry na celnici. Co jsme prošly chodeb, pokojů, kanceláří — kolik celníků a lidí všeho druhu jsme viděly! Prohledali...
Slavila se lidová svatba. Novomanželé byli oškliví a nedívaly jsme se dlouho. Miluji ruský lid — dobrý, statečný, věrný, prostoduchý. Tito muži a...
„Nic původního nemáme než středověk“ — řekla jsem v poslední knize.
Bděly jsme do čtyř hodin, dnes ráno jsem unavena a Yssayevitch nebyl připuštěn k mému rannímu vstávání.
Nemám ani halíř. Příjemná situace. Étienne je výborný člověk — ale vždy uráží mé jemné city. Dnes ráno jsem se rozlítila — půl hodiny nato jsem se...
Nemohu si odpustit, že jsem urazila toho mladého jezdeckého gardistu — tak dokonale způsobného. Včera jsem neřekla vše. Když byl již rudý hněvem,...
V sedm hodin jsem odjela — dosti ponížena tím dobrodružstvím, ale při odjezdu mě příjemně dojalo, když se objevil tucet gardových důstojníků a za...
Ani by vás nenapadlo, kdo mi už tři dny zaměstnává mysl — na koho myslím — kdo mi připadá tolik zajímavý — a pro koho cítím jakýsi rozmar sympatie,...
Po celou cestu mě Étienne vyloženě rozčiloval. Představte si velkoknížecí snění a četbu studie o Kleopatře a Marku Antoniovi, přerušované každou...
K obědu, který tu následuje hned po snídani, další návštěva: bratr výše zmíněného; mladý muž, hodně cestoval, a přesto velmi ochotný. Nenadálý...
Za dva roky bude státním radou a nemůže se dočkat řádu. Oblékla jsem si modré hedvábí a střevíčky jako bonboniérky.