❦
Čtvrtek, 20. července 1876
Jeudi, 20 juillet 1876
Probudili mě dopisem, jehož rukopis mě rozechvěl. Ale jakmile jsem ho otevřela a přečetla, klesla jsem zpátky na polštář — zklamaná, skoro naštvaná, že jsem se spletla.
On m’a réveillée avec une lettre dont l’écriture me fit trembler. Mais l’ayant ouverte et lue je retombai sur le coussin, désappointée, presque en colère de m’être trompée.
Píše mi Bertha Boydová. Jak se dozvěděla, že jsem v Paříži? Píše, že přijela v úterý. Já se na Champs-Élysées neukazovala, takže mě vidět nemohla. Hned jsem jí odpověděla, že ji čekám u sebe ve čtyři hodiny. Čokoláda, který vzkaz nesl, se vrátil s tím, že přijde. Čekala jsem marně a v šest hodin jsme šly na večeři k tlusté hraběnce.
C’est Bertha Boyd qui m’écrit. Comment a-t-elle su ma présence à Paris ? Elle dit qu’elle est arrivée mardi. Je ne me suis pas montrée dans les Champs-Élysées, elle n’a donc pas pu me voir. Je lui répondis immédiatement lui disant que je l’attendais chez moi à quatre heures. Chocolat, qui a été chargé de la commission, revint me dire qu’elle viendrait. Je l’attendis en vain et à six heures nous sommes allées à dîner chez la grosse comtesse.
Měla jsem batistové šaty, velmi dlouhé a zcela hladké s širokým vyšívaným volánem dole. Vpředu shora dolů bílé saténové mašle. Konec vlečky, která je velmi dlouhá, je jednoduše vyhrnutý a připnutý knoflíkem k pásku vzadu. Takže vzadu je vidět spodní sukně podobná šatům, ale krátká — totiž vleče se po podlaze jen o deset nebo patnáct centimetrů. Jako včera.
J’avais une robe de batiste, très longue et toute unie avec un large volant brodé dans le bas. Depuis le haut jusqu’au bas, devant, des nœuds de ruban de satin blanc. Le bout de la traîne qui est très longue, est simplement retroussé et attaché à un bouton sur la ceinture, derrière. De sorte que, derrière, on voit une jupe pareille à la robe mais courte, c’est-à-dire traînant sur le plancher de dix ou quinze centimètres seulement. Comme hier.
Všichni hosté večeřeli společně, ale protože jsou to jen známí, působí to velmi slušně a sluha přichází ohlásit: „Paní baronko, je podáváno!“
Tous les pensionnaires ont dîné ensemble mais, comme il n’y a que des connaissances, cela a un air très convenable et le domestique vient annoncer : Madame la baronne est servie !
Baronka de Mertens musela být nadpřirozeně krásná — ostatně dosud je a tak elegantní, tak slušná1. Není tu cítit ani hotel, ani penzion — člověk je doma, a to v dobrém domě.
La baronne de Mertens a dû être surnaturellement belle, elle l’est encore d’ailleurs et si élégante, si comme il faut. Cela ne sent ni l’hôtel, ni la pension ordinaire, on est à la maison et dans une bonne maison.
Nechali mě zpívat Verdiho Agnus Dei, sopránový a altový part jeden po druhém.
On me fit chanter l’Agnus Dei de Verdi, la partie du soprano et du contralto l’une après l’autre.
Blanche Armonstrong, barončina neteř, si se mnou přišla promluvit anglicky: anglicky mluvím dobře, i když mi chybí cvik.
Blanche Armonstrong, la nièce de la baronne, est venue me parler anglais : je parle bien anglais malgré le manque d’exercice.
Jak bylo domluveno, Rémy pro nás v devět hodin přijel svým kočárem.
Comme c’était convenu, Rémy vint avec sa voiture nous prendre à neuf heures.
Byla jsem smutná, ale noční vyjížďka za krásného počasí do Bois de Boulogne2 mě celkem lákala.
J’étais triste mais cette promenade nocturne par ce beau temps au Bois me souriait assez.
Rémy vykřikoval nad vším, co jsem říkala, a bral mě za ruce... možná příliš často na pouhého přítele. Ale co na tom.
Rémy poussait des exclamations à tout ce que je disais me prenait les mains..., peut-être trop souvent pour un ami. Mais qu’importe.
Černý les, hvězdnaté nebe, ty temné aleje plné kočárů, z nichž bylo ve tmě vidět jen lucerny — míhaly se sem a tam jako obrovské světlušky — svěží voňavý noční vzduch, to vše mi udělalo dobře; nepřestávala jsem si pobrukovat melodie z Fausta a Ruy Blase. A s Ruy Blasem jsem myslela na Antonelliho.
Le Bois tout noir, le ciel étoilé, ces allées sombres peuplées de voitures dont, dans l’obscurité, on ne distinguait que les lanternes qui vont et viennent comme d’énormes vers luisants, l’air frais et parfumé de la nuit, tout cela m’a fait du bien ; je n’ai cessé de fredonner des airs de Faust et de Ruy Blas. Et avec Ruy Blas j’ai pensé à Antonelli.
Přála bych si, aby tu byl, neboť nejkrásnější příroda i nejkrásnější počasí světa mi poskytují jen pocit neúplného potěšení, nemám-li po boku nebo naproti sobě nějakého nápadníka.
Je voudrais qu’il fût là, car la plus belle nature et le plus beau temps du monde me laissent une sensation de plaisir incomplet quand je n’ai pas, à côté ou en face de moi, un amoureux quelconque.
Měla jsem dnes večer nejrozpustilejší nápady a ten ubohý Rémy naproti mně, pro mě ani muž ani žena, mě rozčiloval a zároveň v duchu rozesmíval — zvlášť když mě napadlo, co by si pomyslel, kdybych mu stiskla nohu!.. Ach, to by bylo vskutku až příliš legrační.
J’avais les idées les plus folâtres ce soir et ce pauvre Rémy en face de moi, ni homme ni femme pour moi, m’énervait tout en me faisant intérieurement rire, surtout quand j’ai pensé à ce qu’il penserait si je lui pressais le pied !.. Ah ! ce serait trop drôle, en vérité.
Berthe mi píše znovu — včera čekala ona na mě, neboť v dopise jsem jí nechala na výběr, zda přijde ke mně, nebo zda na mě počká u sebe. Ten proklatý Čokoláda to popletl. Ihned jsem jí napsala, že zítra přijdu k ní.
Berthe m’écrit encore, c’est moi qu’elle attendait hier, car dans ma lettre je lui avais laissé le choix de venir ou de m’attendre. Ce maudit Chocolat a confondu. Je lui écrivis immédiatement que demain j’irais chez elle.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „comme il faut“. ↩
Pozn. překl.: Bois de Boulogne — rozsáhlý lesní park na západním okraji Paříže, oblíbené místo noční procházky pařížské smetánky. ↩