Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Úterý, 1. srpna 1876

# Mardi, 1er août 1876

Kéž mi Bůh dá život jako jiným ženám — a budu klidná.

Que Dieu me donne une vie comme celle des autres femmes et je serai calme.

Se svou ctižádostí mi chybí nejen ta velikost, která mě pronásleduje — ale dokonce i to, co má každá „slečna" nebo „dáma světa": vlastní život. Hrozný život, život ponížení, úzkostí…

Avec mon ambition, je manque non seulement de ces grandeurs qui me traquent, mais encore même de ce qu'a chaque « demoiselle » ou « dame du monde », une vie à part. Une vie atroce, une vie d'humiliations, d'inquiétudes...

Svatá Marie, modlete se za mě.

Sainte Marie priez pour moi.

---

---

Chce se mi napsat rytířský román. Neboť ten, který jsem začala, je vhozen na dno bílé krabice. Jsem ještě v blaženém hostinci v Eydkühnenu a čekám na svého velmi ctěného strýce.

J'ai envie d'écrire un roman de chevalerie. Car celui que j'ai commencé est jeté au fond de la boîte blanche. Je suis encore dans la bienheureuse auberge d'Eydkühnen, à attendre mon très honoré oncle.

Kolem půl deváté, unavena zavřením, jsem sama šla sledovat příjezd vlaku — a jak mi řekli, že mám několik minut předstihu, šla jsem se projít v doprovodu Amálie.

Vers huit heures et demie, lasse d'être enfermée, je suis allée moi-même voir l'arrivée du train et, comme on me dit que j'avais quelques minutes d'avance, je suis allée me promener accompagnée d'Amalia.

Eydkühnen má okouzlující alej, dobře dlážděnou a zastíněnou, celou vroubkovanou napravo milými malými domky velmi čistými — jsou tu dokonce dva druhy kaváren a jakýsi restaurační podnik. Píšťalka lokomotivy mě překvapila uprostřed té procházky — a přes malé nožky a vysoké podpatky jsem se dala do běhu přes zahrady, hromady kamenů, koleje — abych přišla včas. Nadarmo.

Eydkühnen possède une charmante allée, bien pavée et ombragée, toute garnie à droite de gentilles petites maisons fort propres, il y a même deux espèces de cafés et une sorte de restaurant. Le sifflet de la locomotive me surprit au milieu de cette promenade et malgré mes petits pieds et mes grands talons je me mis à courir à travers potagers, amas de pierres, rails, pour arriver à temps - et en vain.

Co si myslí můj hezký strýc?

Que pense mon bel oncle ?

V blahodárné samotě toho „půvabného vesnického místa" a jeho okolí — skoro tak plochého jako živůtek Heleny Howardové — je mi zvolna vnuknut celý kopec úvah o… o lásce. Hle, kde jsme. Parblajs!… o Antonellim, u sta hromů, o vévodovi Hamiltonovi. Oh! Oh!

Dans la bienfaisante solitude de ce « charmant village » et de ses environs presque aussi plats que le corsage d'Hélène Howard, je suis amenée peu à peu à un tas de réflexions sur... sur l'amour. Nous y voilà. Pardi !... sur Antonelli, bigre, sur le duc de Hamilton. Oh ! Oh !

Vévoda — stín — mi je tím, čím byla Laura Petrarkovi1…

Le duc, l'ombre, m'est ce que Laure était à Pétrarque...

Pietro byl Cynthií1.

Pietro a été à Cynthie.

Ale v Eydkühnenu objevuji to, co jsem nevěděla: že mě můj deník nevysvětluje. Při čtení by se zdálo, že beru vše k srdci — a ve skutečnosti se mě dotýká jen jediná věc: naše postavení, mé postavení. Ostatně vzpomeňte si na mé trojnásobně podtržené vyznání víry a mějte je vždy na mysli u každého mého slova, u každé mé myšlenky, u každého mého činu.

Mais je découvre, à Eydtkühnen, ce que j'ignorais, c'est que mon journal ne m'explique pas. A me lire, on dirait que je prends tout à cœur et, en réalité, il n'y a qu'une chose qui me touche - notre position, ma position. D'ailleurs souvenez-vous de ma profession de foi triplement soulignée, et pensez-y toujours à chacun de mes mots, à chacune de mes pensées, à chacune de mes actions.

Já… chtěla bych mít dobrého koně, abych mohla proletět tou krásnou rovinou — zdá se, že by se dojelo až na kraj světa.

Je... je voudrais avoir un bon cheval pour courir cette belle plaine, on irait jusqu'au bout du monde, cela semble.

Poznámky

Pozn. překl.: Laura de Noves — idealizovaná láska básníka Francesca Petrarky (1304–1374), muza většiny jeho sonetů; stala se symbolem nedosažitelné, čisté lásky. ↩
Pozn. překl.: Cynthia — pseudonym milenky římského básníka Sexta Properta (asi 50–15 př. n. l.); na rozdíl od Laury — skutečná, smyslná, pozemská láska. ↩