❦
Pondělí 14. srpna (2. srpna 1876)
Včera v jednu hodinu jsme opustili Moskvu, plnou ruchu a ozdobenou vlajkami na počest příjezdu řeckého a dánského krále.Lundi 14 août (2 août 1876)
Po celou cestu mě Étienne vyloženě rozčiloval. Představte si velkoknížecí snění a četbu studie o Kleopatře a Marku Antoniovi, přerušované každou chvíli větami, jako jsou tyto:
Pendant tout le voyage Étienne m’agaçait positivement. Imaginez la rêverie grand-ducale et la lecture d’une étude sur Cléopâtre et Marc-Antoine, interrompues à chaque instant par des phrases comme celles-ci :
„Nechceš se najíst? Není ti zima? Tady je pečené kuře a okurky. Nebo snad hrušku? Mám zavřít okno? Co budeš jíst, až přijedeme? Telegrafoval jsem, aby ti připravili koupel, má královno, dal jsem přivézt mramorovou vanu a celý dům je přichystán k přijetí Jejího Veličenstva.“
— Veux-tu manger ? Tu as peut-être froid ? Voici du poulet rôti et des concombres. Peut-être une poire ? Faut-il fermer la fenêtre ? Que vas-tu manger en arrivant ? J’ai télégraphié pour qu’on te prépare un bain, ma reine, j’en ai fait venir un en marbre, et toute la maison a été arrangée pour recevoir Sa Majesté.
Nesporně hodný, ale nepopiratelně nudný.
Incontestablement bon, mais irrécusablement ennuyeux.
Pánové z nejlepší společnosti se dvoří Amalii jako nějaké dámě; Čokoláda mě udivuje svým emancipovaným duchem a svou kočičí povahou, nevděčnou a lstivou.
Des messieurs fort bien font la cour à Amalia comme à une dame, Chocolat m’étonne par son esprit émancipé et par sa nature de chat, ingrate et rusée.
Na stanici Grousskoë nás čekají dva kočáry, šest sluhů z vesnice a můj zatracený bratr. Obr výškou i tloušťkou, ale krásný jako římská socha, a s poměrně malýma nohama. Hodinu a půl jedeme kočárem do Chpatowoky a cestou vytuším spoustu řevnivosti a jízlivých šťouchanců mezi mým otcem a Babaninovými; držím hlavu vztyčenou a držím v šachu bratra, který je ostatně celý nadšený, že mě vidí.
A la station Grousskoë nous sommes reçus par deux voitures, six domestiques-paysans et mon fichu frère. Géant de taille et de grosseur, mais beau comme une statue romaine avec des pieds comparativement petits. Une heure et demie de voiture jusqu’à Chpatowoka, pendant laquelle j’entrevois une quantité de rivalités et de pointes d’épingles entre mon père et les Babanine, je tiens la tête haute, je tiens en échec mon frère qui d’ailleurs est tout enchanté de me voir.
Nechci se přidat k žádné straně. Otce potřebuji.
Je ne veux me mettre d’aucun parti. J’ai besoin de mon père.
„Gritzko (maloruská a venkovská podoba jména Jiří) na tebe čekal dva týdny,“ říká mi Paul, „mysleli jsme, že to uděláš jako loni.“
— Gritzko (nom petit-russien et villageois de Georges) est resté deux semaines à t’attendre, me dit Paul, on croyait que tu ferais comme l’année dernière.
„A odjel?“
— Et il est parti ?
„Ne, nechal jsem ho v Poltavě; velice tě touží vidět. ‚Víš,‘ povídá mi, ‚znal jsem ji takhle malou!‘“
— Non, je l’ai laissé à Poltava ; il désire beaucoup te voir, « Tu comprends, me dit-il, je l’ai connue petite comme ça ! »
„Takže on si myslí, že je muž, a o mně, že jsem malá holčička?“
— Alors il se croit un homme et il me croit une petite fille ?
„Ano.“
— Oui.
„To já to mám stejně. Jaký je?“
— C’est comme moi, comment est-il ?
„Pořád mluví francouzsky a v Petrohradě se pohybuje ve vysoké společnosti.“
— Il parle français toujours, il va dans le grand monde à Pétersbourg.
„Prý je lakomý?“
— On le dit avare ?
„Je jen rozumný a slušný. Velký pán. Chtěli jsme tě spolu s ním uvítat v Poltavě s orchestrem, ale tatínek řekl, že to přísluší jen královnám.“
— Il n’est que raisonnable et comme il faut. Un grand seigneur. Nous voulions, lui et moi, te recevoir avec un orchestre à Poltava mais papa a dit que cela n’était dû qu’à des reines.
„Tatínek řekl hloupost, a to mu také povím.“
— Papa a dit comme une bête, je le lui dirai.
Všímám si, že se otec bojí, aby nevypadal jako chvastoun a ješita. Brzy ho uklidním: zbožňuji všechny ty hlouposti, které on sám tolik uctívá.
Je remarque que mon père craint de paraître fanfaron et vaniteux. Je le rassurerai bien vite, j’adore toutes ces bêtises qu’il idolâtre.
Osmnáct verst1 zoraných polí a konečně vesnice z nízkých, chudých chalup. Všichni sedláci smekají už zdálky, jakmile zahlédnou kočár. Ty dobré, trpělivé a uctivé tváře mě dojímají; usmívám se na ně a oni, celí udivení, odpovídají úsměvy na mé malé přátelské pozdravy.
Dix-huit verstes de champs labourés et enfin le village formé de huttes basses et pauvres. Tous les paysans se découvrent d’avance en apercevant la voiture. Ces bonnes figures patientes et respectueuses m’attendrissent, je leur souris et, tout étonnés, ils répondent par des sourires à mes petits saluts amicaux.
Dům je přízemní, malý, s velkou, dosti divokou zahradou. Selky jsou pozoruhodně urostlé, krásné a svůdné ve svém kroji, který vykresluje všechny tvary a odhaluje nohy nahé až po kolena.
La maison est d’un seul étage, petite, un grand jardin assez sauvage. Les paysannes sont remarquablement bien faites, belles et piquantes dans leur costume qui dessine toutes les formes et laisse voir des jambes nues jusqu’au genou.
Marie, má teta, nás vítá na zápraží. Vykoupu se, večeříme. Několik šarvátek s Paulem. Snaží se mě popíchnout, snad ani ne úmyslně, jen z popudu, který mu dal jeho otec. Skvěle ho usadím a ponížen je nakonec on, ač chtěl ponížit mě. Vidím je skrz naskrz. Nevíra v mé úspěchy, jízlivé narážky na naše postavení ve společnosti. Neříkají mi jinak než „Královno“; otec mě chce sesadit z trůnu, ale já ho přinutím, aby se sklonil — znám ho, protože on jsem v mnohém já.
Marie, ma tante, nous reçoit sur le perron. Je me baigne, nous dînons. Plusieurs escarmouches avec Paul. Il tâche de me piquer, sans le vouloir peut-être, n’obéissant qu’à l’impulsion donnée par son père. Je le remets superbement en place, et c’est lui qui est humilié là où il désirait m’humilier. Je les vois à travers. Incrédulité quant à mes succès, pointes d’épingles à notre position dans le monde. On ne m’appelle que « Reine », mon père veut me détrôner, je le ferai plier, je le connais car lui c’est moi dans beaucoup de choses.
Poznámka editorů
[poznámka]
[Annotation]
na okraji · Annotation de Marie
Nemají ani tolik dobroty, aby byli k těm ubohým mučedníkům zdvořilí.
On n’a seulement pas la bonté d’être poli avec ces pauvres martyrs.
Étienne mi dává knihu, kterou napsala jedna z mých vychovatelek; ta kniha je nezbytnou předmluvou k mému deníku. Prosím potomstvo, aby ji přeložilo a otisklo na začátku tohoto díla. Jen úryvek, v němž jde o nás.
Étienne me donne un livre écrit par une de mes institutrices, ce livre est une préface nécessaire à mon journal. Je prie la postérité de le traduire et de le publier au commencement de cet ouvrage. Un extrait seulement dans lequel il s’agit de nous.
Kdybych tu měla žít, udusila bych se. Podnebí „ruské Itálie“ mi vrátilo hlas. Když jsem uslyšela, že se v Poltavě pro Srby nic nedělá, předstírala jsem, že padám naznak.
Si je devais vivre ici, j’étoufferais. Le climat de « l’Italie russe » m’a rendu ma voix. Je fis semblant de tomber à la renverse en entendant dire qu’on ne faisait rien pour les Serbes à Poltava.
„Uspořádej koncert,“ řekl Paul.
— Donne un concert, dit Paul.
„S radostí,“ odpověděla jsem.
— Avec bonheur, répondis-je.
To je můj plán už od Moskvy.
C’est mon projet depuis Moscou.
Připadá mi, že sním: já, pták italské zpěvy, přenesená do země, kde pomerančovník nekvete2? Ó můj Jihu! Mé široké, dužnaté listy, mé květy, mé nebe, můj čistý, vonný vzduch!
Je crois rêver : moi, l’oiseau chants italiens, transportée dans le pays où l’oranger ne fleurit pas ? O mon Midi ! Mes larges feuilles grasses, mes fleurs, mon ciel, mon air pur et parfumé !
Moji sluhové bydlí ve vedlejším stavení.
Mes domestiques sont logés dans un pavillon.
Všichni sousedé prý netrpělivě čekají na můj příjezd.
Tous les voisins attendent avec impatience, dit-on, mon arrivée.
Étienne je tu velmi vážený.
Étienne est très respecté.
Jsou zvědaví na „malého Araba“, na Italku a na neteř. O mém příjezdu se ví a čeká se na něj. „Neteř z ciziny.“ Spěchám, sama nevím proč.
On est curieux de voir « le petit arabe », l’Italienne et la nièce. Mon arrivée est connue et attendue. « Une nièce de l’étranger. » Je me hâte, je ne sais pourquoi.
Pokoj je proměněný; díky různým věcem, s nimiž se nikdy nerozlučuji, je mi tu jako doma.
La chambre est transformée, les divers objets qui ne me quittent jamais me font un chez moi.
Jako obvykle si přečtu kapitolu z Bible v italštině a pak půjdu spát.
Selon mon habitude je vais lire un chapitre de la Bible en italien et puis dormir.
Zbožňuji Boha a je mi do pláče.
J’adore Dieu et j’ai envie de pleurer.
Poznámky
Pozn. překl.: Versta — stará ruská délková míra, asi 1,07 km. ↩
Pozn. překl.: Marie obrací slavnou romanci z opery Ambroise Thomase Mignon (1866, podle Goetha) „Connais-tu le pays où fleurit l’oranger?“ („Znáš tu zemi, kde pomerančovník kvete?“): Mignon touží po Itálii, Marie, vyhnaná na ruský venkov, po své Riviéře. ↩