❦
Středa 19. července 1876
Ale nezapomeňme říct, že jsme dnes večer byly v Opeře. Hráli Fausta. Paní de Mouzay byla s námi, neboť jsme měly krásnou lóži naproti, v prvním patře.Mercredi 19 juillet 1876
Měla jsem na sobě rozkošnou a poněkud zvláštní toaletu. Byla to batistová košilka1, nabíraná u krku jako u selek, zcela hladká, takže průvlečka je tak říkajíc viditelná. Široké ruské rukávy, také z batisty, ke lokti. Živůtek se srdíčkovým výstřihem vzadu i vpředu, dost dlouhý, aby vzadu i vpředu tvořil mírný špic — ani ne špic, prostě živůtek delší než pas, takže naznačuje počátek boků. Na živůtku, který je ze smetanového foulardového hedvábí2, stejně jako sukně — rovná a nabíraná vpředu i vzadu — je aplikovaná výšivka z téhož materiálu; sukně je přišita k živůtku jako u starých šatů. Při chůzi si vlečku zvednete na levou ruku a tím pohybem odkryjete spodní sukni, také z foulardového hedvábí jako šaty, ale krátkou, lemovanou stejnou výšivkou a širší zežloutlou valencienskou krajkou3. Žádné šperky. Účes v antickém stylu, krémové kozinkové střevíčky, růžové punčochy. Bílé hedvábné rukavičky k loktům s krémovými mašlemi.
J’avais une toilette charmante et assez étrange. C’était une chemisette de batiste, froncée au cou comme les chemises des paysannes, toute unie, de sorte que la coulisse est pour ainsi dire au naturel. De larges manches russes, en batiste aussi, jusqu’au coude. Un corsage décolleté en cœur derrière et devant, long de façon à former une légère pointe derrière et devant, pas même une pointe, c’est simplement un corsage plus long que la taille, ce qui lui permet de dessiner le commencement des hanches. Une broderie sur foulard crème appliquée sur le corsage qui est également en foulard ainsi que la jupe, droite et froncée devant et derrière ; la jupe est cousue au corsage comme les anciennes robes. Maintenant lorsqu’on marche on relève la queue sur le bras gauche et par ce mouvement on découvre une jupe de dessous, en foulard comme la robe, mais courte et garnie de la même broderie et d’une large valencienne jaunie. Pas de bijoux. Coiffure à l’antique, souliers en chevreau crème, bas roses. Des mitaines de soie blanche jusqu’aux coudes, avec des nœuds crèmes.
Ale to jsem se klidně nemusela vůbec strojit. Sál je žalostně osvětlený, nerozeznáte ani toalety, ani tváře. Nebýt Mouzaye, který celou dobu povídal, usnula bych nudou. Zpěv je průměrný, Markéta ujde, Faust je příšerný. Pokaždé, když tu operu znovu vidím, zvlášť třetí dějství, nemohu si pomoci, ta věta mi připadá svrchovaně směšná: Zdráva buď, příbytku čistý a spanilý! — pronesená mužem, který hodinu nato poskvrňuje tento příbytek od sklepa po půdu. Budu si muset přečíst Goethova Fausta, snad tam je hrdinovo chování nějak odůvodněno, neboť v opeře je tak nechutné, že přestává být pochopitelné.
Mais j’aurais pu aussi bien ne pas m’habiller. La salle est déplorablement éclairée, on ne distingue ni toilettes ni figures. Sans Mouzay qui causait tout le temps, je serais endormie d’ennui. Le chant est médiocre, Marguerite est passable, Faust est affreux. Chaque fois que je revois cet opéra, le troisième acte surtout, je ne puis m’empêcher de trouver souverainement ridicule la phrase : Salut, demeure chaste et pure ! dite par un homme qui une heure plus tard souille cette demeure de la cave au grenier. Il faudra lire le Faust de Goethe, peut-être la conduite du héros y est-elle motivée, car dans l’opéra elle est ignoble tellement qu’elle en devient incompréhensible.
Ať říkám, co chci — vše, co je nízké a zbabělé, bylo a zůstane pro mě nepochopitelné.
J’ai beau dire, tout ce qui est vil et lâche est et sera incompréhensible pour moi.
Bylo velké horko a o přestávce jsem vyšla s de Mouzayem. Nakolik je sál temný a ošklivý přes veškeré zlacení, natolik jsou vstup, schodiště, galerie a foyer nádherné. Připomíná to popisy paláců Caesarů — mramory, zlacení, sochy! Zábradlí jsou z onyxu4. Opřela jsem se o to zábradlí a stála s de Mouzayem na jednom z těch balkonů, které jsou stvořeny, aby vynikla ženská krása. Nečekala jsem, že zapůsobím; v temném sále jsem si připadala ošklivá a špatně oblečená a myslela jsem, že se na mě nikdo nedívá. Ale v plném světle jsem cítila, jak znovu ožívám, a oči mi trochu zajiskřily, když nám lidé utvořili špalír. Byla jsem pohlcena jedinečnou podívanou, jakou nabízejí schodiště a balkony plné lidí, když mě paní de Mouzay šťouchla loktem.
Il faisait très chaud et pendant un entracte je suis sortie avec de Mouzay. Autant la salle est obscure et laide malgré ses dorures, autant l’entrée, les escaliers, les galeries et le foyer sont superbes. Cela rappelle les descriptions des palais des Césars, marbres, dorures, sculptures ! Les balustrades sont en onyx. Je m’appuyai à ces balustrades, debout avec de Mouzay, sur un de ces balcons qui sont créés pour faire valoir la beauté des femmes. Je ne m’attendais à aucun effet, l’obscurité de la salle m’avait donné l’idée que j’étais laide et mal mise et qu’on ne me regardait pas. Mais, en pleine lumière, je me sentis revivre, et mes yeux prirent quelque éclat lorsqu’on fit la haie sur notre passage. J’étais absorbée par le spectacle sans pareil qu’offrent ces escaliers et ces balcons remplis de monde, lorsque Mme de Mouzay me poussa du coude.
„Obraťte se,“ řekla mi.
— Retournez-vous, me dit-elle.
Obrátila jsem se a uviděla v chodbě před dveřmi balkonu dav — jako kolem převrženého kočáru.
Je me retournai et je vis une foule dans le corridor, devant la porte du balcon, comme devant un accident de voiture.
„Opravdu,“ řekla jsem hraběnce, „zde jsou ještě hloupější než v Římě.“
— Vraiment, dis-je à la comtesse, ils sont encore plus bêtes ici qu’à Rome.
A protože se v Paříži vždy cítím trochu nesvá, vzala jsem ji pod paží a vrátily jsme se do naší lóže, která naštěstí byla hned blízko.
Et comme, à Paris, je me sens toujours un peu mal à mon aise, je lui pris le bras et nous sommes rentrées dans notre loge qui, heureusement, se trouvait tout près.
Hraběnka zářila pýchou a zatímco začínalo čtvrté dějství, líbala mi ruku a říkala mi ty nejlaskavější věci. To mě nutí zvolat: kdo chce, ten nemůže!
La comtesse rayonnait d’orgueil et, pendant que le quatrième acte commençait, elle me baisait la main et me disait les choses les plus affectueuses. Ce qui me fait écrier : celui qui a le vouloir n’a pas le pouvoir !
Pak se hovořilo o kardinálovi v jeho blázinci a paní de Mouzay, ve svém nadšení, chtěla za každou cenu vidět kardinála v Mefistofelovi, mě v Markétě... před šedými šaty, a Pierra ve Faustovi.
Puis on parla du cardinal dans sa maison de fous et Mme de Mouzay, dans son contentement, voulut absolument voir le cardinal dans Méphistophélès, moi dans Marguerite... avant la robe grise, et Pierre dans Faust.
Tahle žena mi motá hlavu řečmi, že jsem mohla nad myslí velkého kardinála získat jakýkoli vliv, jaký bych si přála.
Cette femme me monte la tête en me disant que j’aurais pu prendre l’influence que je voudrais sur l’esprit du grand cardinal.
Ale zmeškala jsem svůj odchod — Čokoláda nás čekal u hlavního východu a my vyšly jinudy.
Mais j’ai manqué ma sortie, Chocolat nous attendait à la grande sortie et nous sommes passées d’un autre côté.
„Ach, zmeškala jsem svůj odchod,“ řekla jsem, nasedajíc do kočáru.
— Ah ! j’ai manqué ma sortie, dis-je en montant en voiture.
„Ale kdepak, má drahá,“ řekla hraběnka, „i tak se na vás dost vynadívali.“
— Pas du tout, ma chère, dit la comtesse, on vous a bien assez regardée comme ça.
Poznámky
Pozn. překl.: Chemisette — lehká halenka nebo košilka ze jemného plátna. ↩
Pozn. překl.: „Foulard“ — lehké potištěné hedvábí. ↩
Pozn. překl.: Valencienská krajka (valenciennes) — jemná paličkovaná krajka z belgického města Valenciennes. ↩
Pozn. překl.: Onyxová zábradlí — pařížská Opera (Palais Garnier), otevřená roku 1875, proslula svým velkolepým schodištěm z onyxu a mramoru. ↩