Snědla jsem a vysála patnáct pomerančů, než jsem šla spat. Je to málo? V šest jsme byli u Filimonoffových.
Zase na 55. Máma, já, Dina a Walitský, my tři jsme zbourali metr zdi na terase.
Dědeček našel svého drahého a proslulého ==Norova==. Neviděli se čtyřicet let! Bolí mě hlava. Večer jdu do divadla. „Lazebník sevillský“ (promenádní...
Máma je nemocná. Nudím se.
Vstávám z máminy postele, přišla paní Teplakoffová, poslali pro Anitchkoffovy a slyším, jak se všichni smějí na účet slečny Kolokolzoffové,...
Byl tu Biasini a potom následovaly zuřivé debaty a srdcervoucí výstupy, v nichž jsem měla svou roli.
Jedna z Dininých sestřenic se u nás cestou stavila.
Kdy konečně odjedeme? Učiň, Bože můj, aby byla máma zdráva a my mohli odjet!!
Cypřišonářky pokračují crescendo. Vyšla jsem dřív než obvykle (světlé šaty a klobouk, ujde to, možná i sluší) a na Promenádě jsme, já a má teta,...
Právě jsem se procházela na terase, je osm hodin večer, celý den pršelo a přestalo teprve teď. Vzduch je líbezně čistý, a při té procházce mi hlavou...
Právě jsem si přečetla *včerejšek*; proč člověk nemůže psát, jak myslí! Myslela jsem, že několik teček a vykřičníků stačí k vyjádření různých pocitů....
Pan, paní a slečna Filimonoffovi se k nám přišli rozloučit. Sešla jsem až do... jak mám pojmenovat ten průchod, tu klenbu a ten koridor, budiž tedy...
V devět jsme viděly odjet Howardovy. Boutowští byli *samozřejmě* taky tam; tyhle malé myšky cpou své čumáčky všude, kde já vypadám dobře.
Udržela jsem mámu doma, jdeme se projít po cestě, která navazuje na Avenue de la Gare. Dnes jsem večeřela docela dobře, už skoro měsíc jím špatně....
Opět jsem plakala a reptala. Strašně mě dráždí. Copak nedosáhnu ničeho bez křiku a nářků? „==Nyní se mi začínají ozývat žalostné hlasy.==“
Kolik starostí před odjezdem! Zabalit všechny věci! To se snadno řekne! Tolik papírů, označených novin — mám tu smutnou zvyklost psát všechno a...
Ještě jeden den! Tentokrát je tu záminka — svatba slečny Magarnoffové, sestry toho ==houslisty==. Ti lidé chtěli ==okázalost==, ==podle toho== se...
Po hrozné scéně odjíždíme. Cesta probíhá bez nehod a hrozných scén. Samozřejmě máma na scény myslí a touží po nich, ale já mlčím a vyhýbám se jim.
Jsme v Paříži, jak jsem ráda, ale tak ráda! Našla jsem, co jsem hledala. Paříž! Paříž! — to je to, co miluji.
Všichni jsou strašně nevrlí, u Laferrièra, kde jsem si objednala šaty, vrhla bych se z okna, kdybychom nebyli v přízemí, tolik mě rozzuřili!
Vlasy mi nejdou, necítím se ve své kůži. Jáhen se nám celý den věší na paty — naštěstí to zvíře nejde na dostihy, vyzvedli jsme ho až v sedm, abychom...
Začínám den smíchem a tak ho i končím. Při obědě v Grand Hotelu jsem chtěla něco říct, ale smích mě přemohl a nepouštěl mě pět minut — a to kvůli...
Do kostela, pak k jáhnovi, kde mě překvapil jeden pán. Pan Arsenieff. Při obědě u téhož jáhna mi řekl, že musím mít manžela mírného jako beránek,...
Je to opravdu otravné, dosud jsem nenašla klobouk.
Po dvou hodinách čekání, dvě hodiny, ani o minutu míň, dvě hodiny u Laferrière, jsem si konečně zkusila šedý kostým a objednala další šaty; máma...
Je jedenáct hodin večer, právě jsem odešla od mámy, říkaly jsme si, že je smutné žít takhle, jak žijeme, že v Nice nejsou žádní mladí muži atd. atd....
Ach! To by bylo na dlouhé vyprávění, jak mě mučí!! Nejsem ovšem bez viny ani já, ale to není důvod mě sžírat, hlodat, požírat nářky a prosbami,...
A jak silné je to, co jsem cítila, oproti tomu, co cítím teď. Ještě jednou mě rozzuřili, ale jen jednou. Prší, šaty od Laferrière se nepovedly, jdu k...
Bůh vyslyšel mou modlitbu, ďáblice polevila.
Při tomto posledním slově mě přerušila máma, jsou tři hodiny ráno, začíná naříkat a já, vyděšená, všeho nechávám, ukládám tento drahocenný sešit pod...
*Včera se mi zdálo, že mi vypadl zub.*
Ach, jak jsem unavená! Právě jsem napsala dlouhý dopis Hélène, odpověď. Pak ještě delší dopis tetě. Bolí mě z toho ruka. Včera jsem nepsala deník,...
Tak přece jsem našla svou hloubinu. Ale jak to bývá, těžký je jen první krok. Když jsem svou hloubinu našla, hned jsem viděla, že mám dvě, pak tři, v...
Nešla jsem navštívit Jeanne l'Indienne, byla u mě, připomněla mi Baden-Baden. Zítra k ní půjdu.
Šla jsem *sama* k Jeanne. Dost dlouho jsem běhala po chodbách Grand Hotelu, než jsem ji našla. Jak krásné je být bohatá! Jak je palác kněžny...