Udržela jsem mámu doma, jdeme se projít po cestě, která navazuje na Avenue de la Gare. Dnes jsem večeřela docela dobře, už skoro měsíc jím špatně. Zapomněla jsem říct, že jsem dnes ráno udělala scénu. Hned jak jsem se probudila, začala jsem požadovat odjezd a plakat; bohužel jen takhle se v tomhle domě dá dosáhnout toho, co člověk chce. Večer jsem šla spát s mámou a dvě hodiny jsme si vesele a klidně povídaly — to je zázrak.
J’ai retenu maman à la maison, nous allons nous promener par le chemin qui continue l’avenue de la Gare. Je dîne assez bien, depuis bientôt un mois je mange mal. J’oubliai de dire que ce matin je fis un éclat. Aussitôt réveillée, je me mis à demander le voyage et à pleurer; ce n’est qu’ainsi malheureusement qu’on obtient ce qu’on veut dans cette maison. Le soir je me couche avec maman et nous avons parlé gaiement et tranquillement pendant deux heures, c’est une merveille.