Neděle 10. května 1874

Ještě jeden den! Tentokrát je tu záminka — svatba slečny Magarnoffové, sestry toho houslisty. Ti lidé chtěli okázalost, podle toho se máma, teta a Dina vyoblékaly, ale já tam jedu, protože mě tam táhnou násilím, a to v cestovních šatech (hnědých) — posadila jsem se mezi paní Anitchkoffovou, Howardovou, Swiss Times a Bête. Byla jsem středem toho kruhu — bída!
Všechno bylo tak mdlé, abych neřekla ošklivé, že o tom není co říct — ženich, Giovanelli, je příšera... Po obřadu mě ještě donutili jít k nim domů. Zůstala jsem pár minut a pak uprchla přes ložnici.
Procházka se mi nevydařila. S dědečkem a Georgesem je to vždy pohroma. Dnes jsem nic neříkala, ale rozzuřili mě a tu zlost jsem v sobě zadusila beze slova. Ráno pršelo, byla jsem v Lazaretu s mámou, Anna mi zase políbila ruku a já jsem jí políbila tvář.
Na koncertě jsem viděla Emila d’Audiffreta, opravdu skvěle oblečeného! Ale má tu smůlu, že o nedělích a svátcích nosí cylindr a v ostatní dny malý klobouček.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „fiddler“ (patrně přezdívka bratra nevěsty). ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „accordingly“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „bridegroom“. ↩