❦
Sobota 9. května 1874
Samedi, 9 mai 1874
Kolik starostí před odjezdem! Zabalit všechny věci! To se snadno řekne! Tolik papírů, označených novin — mám tu smutnou zvyklost psát všechno a všude. Posbírat všechny své rukopisy mi dalo dost práce. Do zvláštní krabice jsem uložila své deníky.
Que d’embarras avant de partir ' Emballer toutes mes affaires ! C’est facile à dire ! Tant de papiers, de journaux marqués, j’ai la triste habitude d’écrire tout et partout. Aussi j’eus assez de peine à rassembler mes autographes. Dans une boîte à part j’ai enfermé mes journaux.
Unavená vycházím v šest hodin, není slunce. Nudím se.
Fatiguée je sors à six heures, il n’y a pas de soleil. Je m’ennuie.
Doufám, že zítra v devět odjedeme.
J’espère que demain à neuf heures nous partons.
Modlím se k Bohu, aby cestu neodložili.
Je prie Dieu que le voyage ne soit pas remis.
Těsně před odjezdem je mi líto, je mi líto lekcí, knih, Pratera, hlavně Pratera; díval se na mě dnes tak smutně, chudák, že se mi srdce sevřelo. Moc je mi líto tety a dědečka, dokonce i Walitského, jedním slovem všech a všeho. Proč mám tak špatnou povahu? Ráda bych ničeho nelitovala, nic nemilovala.
Au moment de partir, je regrette, je regrette mes leçons, mes livres, Prater, surtout Prater; il me regardait si tristement aujourd’hui, pauvre bête que mon cœur se serra. Je regrette beaucoup ma tante et papa, même, Walitsky, tout le monde et tout en un mot. Pourquoi ai-je un si vilain caractère ? Je voudrais ne rien regretter, ne rien aimer.
„Chci zůstat a chci utéci, jak to všechno dopadne?“
« Je veux rester et je veux fuir, comment cela va-t-il finir ? ».