❦
Středa, 27. května 1874
Mercredi, 27 mai 1874
Tak přece jsem našla svou hloubinu. Ale jak to bývá, těžký je jen první krok. Když jsem svou hloubinu našla, hned jsem viděla, že mám dvě, pak tři, v jedné jsem našla vévodu z Hamiltonu, ve druhé pět set tisíc franků roční renty atd. atd. a ve třetí svou matku a všechny, které miluji. Tuto poslední nelze srovnávat s ostatními, ne že by byla více nebo méně, ale je něčím jiným; nechme ji být. Nepovažuji ji, abych tak řekla, za hloubinu. Ale ty dvě ostatní jsou moje pravé hloubiny, našla jsem je, konečně!
Décidément j’ai trouvé mon fond. Mais comme toujours ce n’est que le premier pas qui coûte. Ayant trouvé mon fond, j’ai tout de suite vu que j’en avais deux, puis trois, dans un j’ai trouvé le duc de Hamilton, dans l’autre cinq cent mille francs de rente, etc. etc. et dans le troisième ma mère et tout ceux que j’aime. Ce dernier ne peut être comparé aux autres, ce n’est pas pour dire qu’il est plus ou moins, mais il est autre chose; laissons-le. Je ne le considère pas comme fond pour ainsi dire. Mais les deux autres sont mes véritables fonds, je les ai trouvés, enfin !
Máma zůstává v posteli až do pěti hodin, mezitím si po svém předělávám živůtek šedých šatů, od pěti do sedmi u Laferrière. Vznešená paní Caroline je laskavá a já si oddychnu. Ta ďáblice musí být v jádru dobrá. Ale jak zachází se svými pomocnicemi, jaj, jaj, jaj! Zatímco jsme tam byly, Gioia se Soubisem vyšla z jiného salonu, pravděpodobně vyhrazeného pro ty dámy. Viděla jsem tuto vílu módy, tuto hrdinku duelu Montebello-Metternich, připadala mi velmi ošklivá. Potom ohlásili paní Rosalie Léon, my jsme ji neviděly, byla nejspíš v tom druhém salonu. Můj obvod pasu: padesát pět centimetrů, Dina si na tom praskne korzet.
Maman reste couchée jusqu’à cinq heures, pendant ce temps je m’occupe à refaire à ma façon le corsage de la robe grise, de cinq à sept heures chez Laferrière. La grande madame Caroline est aimable et je respire. Cette diablesse doit être bonne au fond. Mais comme elle traite ses demoiselles aï, aï aï ! Pendant que nous étions là, Gioia et Soubise sortirent d’un autre salon, probablement réservé à ces dames. J’ai vu cette fée de la mode, cette héroïne du duel Montebello, Metternich, elle m’a paru très laide. Ensuite on a annoncé Mme Rosalie Léon, nous ne la vîmes pas, elle était sans doute dans l’autre salon. Mon tour de taille: cinquante-cinq centimètre, Dina fera craquer ses corsets.
Le soir je cause avec maman, sans chamaillerie de ce qui me tourmente. Maman voulait me prouver la magnificence du mariage avec Miloradovitch. « Non, non, ce n’est pas cela ». (Angot) !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: Narážka na Lecocqovu operetu La Fille de Madame Angot (Brusel 1872, Paříž 1873), velký hit té doby; Marie své odmítnutí zřejmě opatřuje veršem z ní, ta slova se však v libretu dohledat nepodařilo. ↩