Úterý 19. května 1874

Po dvou hodinách čekání, dvě hodiny, ani o minutu míň, dvě hodiny u Laferrière, jsem si konečně zkusila šedý kostým a objednala další šaty; máma taky, černé šaty.
Omámená jsem odtamtud vyšla. Pak jsem se dost naběhala, než jsem konečně našla klobouk, který mi velmi sluší, ale není z těch, jaké mám ráda.
Na rue de la Paix jsme potkaly prince de Bravura; prinze, jak jsme mu říkaly. Zkrásněl a vyrostl.
Ke konci večeře v ruském bistrotu přijde Paul se Strikerem (potkaly jsme je ten den, kdy jsme přijely, ve výtahu hotelu Splendide). Máma a Dina chtějí zas pobíhat po ulicích, odmítám tuto ušlechtilou zábavu a vracím se domů mezi Paulem a Strikerem.
Pro zábavu je nutím zápasit, židle a zrcadla jsou v ohrožení. Sama zkouším svou sílu — zvedám židle atd. atd. Pak hrajeme na krále, na idioty a na moje trumfy — hry, které mě naučila Marthe Maximová, má chůva, a z nichž ta poslední je moje oblíbená.
Bylo to hloupé a zábavné.
Dobrou noc.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩