Myslela jsem, že nevyjdu, ale kolem páté měním názor a jdeme s Lolou na Pincio. Potkáváme řeckého ministra, odporného Bruschettiho a další. Je...
Máma to popletla, nechala náš byt pronajmout a my se musíme stěhovat do druhého patra. Prší, jedeme k Portě Pie, ale potkáváme Plowdena, který se...
Nádherné počasí, ale nechci vyjít. Nechci, aby mě viděli, protože ti, kdo mě vidí, na mě hledí a ptají se, kdo jsem, a vždycky se najde nějaká...
Tetě píší o všech těch lidech, kteří se mi prý dvoří.
Nejdu do kostela, pořád kvůli těm Rusům, kteří by si zase rozjeli své komentáře.
Vzpomínám si, že včera, během závodu, mi upadla kytička, Antonelli seskočil dolů, zvedl ji a musel pak lézt nahoru po kolenou.
„Den začíná dobře," říká Walitský později, „viděli jsme ho."
Den plný událostí a dojmů, nových, příjemných i strašlivých.
Kdo řekl, že jsem zamilovaná do Antonelliho? To je nápad! Nechme ho prozatím být.
Jedeme do vily Doria, ale příliš brzy, neboť ostatní tam přijíždějí, teprve když se vracíme.
Včera byl Rossi velmi spokojen, když se dozvěděl, že Antonelli svým chováním neospravedlnil přezdívku ==pazzerello==.
Máma, Dina, já a Antonelli v landauru a Walitský nás následuje ve fiakru, jedeme za jasnovidkou. Ta ctihodná dáma usíná zmagnetizovaná svým panem...
Oblékám se do černého a jdeme si prohlížet byty.
Teď se Doria směje! Směje se docela otevřeně. Ten mizerný kardinálek, vsadím se, vyprávěl v klubu, že z něj mám strach. A u sta hromů, má pravdu, že...
To, co jsem napsala na poslední stránce, je absurdní.
S Torloniou jsem se seznámila za nejneblahejších znamení. V pondělí třináctého, za špatného počasí, a byla jsem v černém.
Tvář, kterou políbil ten smělý kněžský synek, mě ještě svědí. Jaká opovážlivost! Čím víc na to myslím, tím víc se zlobím. Dejme tomu, že si ho...
Napsala jsem dopis panu otci, jehož opis tu uvádím. Vložila jsem do něj tolik pokory, kolik jen bylo možné. Bude z toho zuřit, doufám. [Tento dopis...
Vrátila jsem se rozmrzelá, téměř rozzuřená. Nechala jsem zastavit u hudby a zůstali jsme tam půl hodiny, a Torlonia se projížděl ve voze a ani ho...
Jak čas letí. Byli jsme v kostele ==Santa Croce in Gerusalemme==, neboť 20. březen je jediný den, kdy jsou ženy vpuštěny do kaple svaté Heleny, matky...
Malovala jsem dvě nebo tři hodiny a pak jsme jako obvykle vyšli ven.
Byli jsme u paní Lwoffové a mluvilo se o mé drahé kněžně, kterou jsem tak hloupě přezdívala Hloupá. Píše dopis za dopisem a ptá se, co pro mě udělali...
„Jsou rudí!" přerušil mě Pietro.
Začínám být neklidná, vracím se od společné tabule, vypila jsem půl láhve vína a vedla rozhovor o politice s jakýmsi baronem a baronkou neznámé...
Torlonia nepřichází. A to jsem se kvůli němu opila. Někdy si myslím, že jsem hloupá, ne, ne hloupá, ale bláznivá, a bláznivá s rozmyslem.
Byli jsme v kostele a potkali tam pana a paní Sarasinovy, paní Sarasinová je dcera admirála de Bocka, guvernéra a pobočníka velkoknížete Vladimíra....
Hraji Beethovena, Plowden se posadí vedle mě a poslouchá, mluvě se mnou o spoustě věcí. Pietro si nemůže najít místo, vrhá se po hlavě do rozhovoru s...