Ach, ale málem bych o dopoledni neřekla ani slovo. Přišel Melissano, aby mi stál modelem k portrétu v barvách. Bylo to rozkošné: za hodinu a půl jsem...
Dina trochu nevolná zůstala na pokoji, takže mám pěkné místo, z nějž si lépe vychutnám procházku. Mohla jsem ho mít vždy, ale jemnocit a zdvořilost...
V pondělí pořádá Marcuard snídani pro Mirafiory; uvidí u něj mou fotografii, kterou jsem mu včera slíbila „abyste doplnil krásné věci, které již...
Viděla jsem je všechny v Cascine – vyjma starou hraběnku. A znovu jsem viděla Namaru, toho muže se psem, z Nice. Stále se bojím, aby ti lidé z Nice...
Jsem ale hloupě připoutána k jeho rodině, k jeho městu... jen já jsem schopná takových nesmyslů – nesmyslů... proto, že ho nemiluji a nechci mu nic...
Má tak jemnou, tak výtečnou tvář!
Barnolu jsem viděla jen proto, abych přijala jeho loučení; přinesl obvyklý náklad drbů nevinných i jiných, zpráv, všech těch věcí, jež mě znovu...
Trýzní mě myšlenka, že můj deník nebude zajímavý, a nemožnost učinit jej zajímavým chystáním překvapení. Kdybych psala jen čas od času, možná bych......
To Audiffret není spokojen. Potkaly jsme ho s Laurentim, jenž vycházel, právě když jsme vcházely. Vyměnily jsme pár slov. Nemohl se rozumně obrátit...
Dlouho jsem zůstala v zahradě hrát na mandolínu, noc je tak krásná... jsem tak nešťastná... Jsem podrážděná až k vzteku a ještě mě dohánějí k...
V našem tak monotónním životě je vše závažné: dnes večer se poprali psi, ubohý malý Pincio zvaný Pintchik byl pokousán a vyválen. Přiběhla jsem a...
— Protože mám strach, že prasknu, odpověděla.
Na Skatingu jsme se bavily jako šílené a já konečně bruslila bez jakékoli pomoci. Zlobím se na sebe za ty směšné strachy a nikdy nezapomenu na...
Při odchodu — byli tam všichni — syn slavné paní Korsakoffové, která taktéž přijíždí dožít své dny v Nice, se rozhodl nás pozdravit; přitom nás v...
Pane, ve jménu umění zašlete rychle požadovaný portrét. Chci dokončit tento obraz před naším odjezdem, kníže sám mi ho objednal.
A milovala bych ji více než *vlastní* dceru — nevím proč, snad proto, že by mi lichotilo, kdyby lidé říkali... nevím co — že ji miluji z......
Antonelli jako by tomuto příšernému boji předsedal. Bezpochyby se tam někde ukrývá nějaká půvabná pomluva.
— To nejsou dárky, slečno Marie — to je láska nás všech!
Uprchla jsem do svého pokoje, kde mě frivolní četba postupně uklidnila. Naštěstí tu nebyl nikdo cizí — Nemekoff, jenž vůbec nevypadá, že by po sňatku...
Navzdory horku jsem malovala, a když přišla Collignonová, upravila jsem si toaletu: klobouk v docela direktoriovém stylu, kabátek a košilka s žabotem...
Zatímco se jde ověřit ty hrůzy, nešťastný hlupák si drží břicho a křičí, že má šest dětí, z nichž čtyři zemřely, a ženu, a že ho strachy bolí...
Ten velký nemotorný dlouhán Emile se tváří vesele — směje se, když ho nepozdravím. Jak je vám libo, chlapče — o nic míň naštvaný nejste.
Triphon nezaplatil za slavnost a rozhlásil, že jsem mu nedala peníze. Protože mě to stavělo do dost podivného světla před lidmi z Rue de France,...
Přijde Brunet, pak maluji, pak si lehnu, pak vyjdu se všemi — ale je to nudné. Potkáme Galulu a dál Soroku; ten však prošel, viděla ho jen máma....
Po dlouhé a příjemné mořské koupeli jsme všichni společně večeřeli — Bihovetz a Anitchkoffovi. Pak se hrály karty; protože mě to nudilo, načrtla jsem...