Ale jen málem jsem nevynechala zmínku o dopoledni. Přišel Melissano, aby mi stál modelem – portrétu v barvách. Bylo to rozkošné: za hodinu a půl jsem...
Dina trochu nevolná zůstala na pokoji, takže mám pěkné místo, z nějž si lépe vychutnám procházku. Mohla jsem ho mít vždy, ale jemnocit a zdvořilost...
V pondělí pořádá Marcuard snídani pro Mirafiory; uvidí u něj mou fotografii, kterou jsem mu včera slíbila „abyste doplnil krásné věci, které již...
Viděla jsem je všechny v Cascine – vyjma starou hraběnku. A znovu jsem viděla Namaru, toho muže se psem z Nice. Stále se bojím, aby ti lidé z Nice...
Jsem ale hloupě připoutána k jeho rodině, k jeho městu... jen já mohu být na takové nesmysly – nesmysly... proto, že ho nemiluji a nechci mu nic...
Má tak jemný, tak výborný obličej!
Barnolu jsem viděla jen proto, abych přijala jeho loučení; přinesl obvyklý náklad drbů nevinných i jiných, zpráv, všech těch věcí, jež mě znovu...
Trýzní mě myšlenka, že můj deník nebude zajímavý, a nemožnost dodat mu zájem pomocí překvapení. Kdybych psala jen v přestávkách, možná bych... ale...
To Audiffret není spokojen. Potkaly jsme ho s Laurentim, jenž vycházel, zatímco my vstupovaly. Vyměnily jsme pár slov. Rozumně nemohl otočit, když...
Dlouho jsem zůstala v zahradě hrát na mandolínu, noc je tak krásná... jsem tak nešťastná... Jsem podrážděná až k vzteku a ještě mě dohánějí k...
V našem tak monotónním životě je vše závažné: dnes večer se poprali psi, ubohý malý Pincio zvaný Pintchik byl pokousán a vyválen. Přiběhla jsem a...
— Protože mám strach, že prasknu, odpověděla.
Na Skatingu jsme se bavily jako šílené a já konečně bruslila bez jakékoli pomoci.
Při odchodu — bylo tam celé společenstvo — syn slavné paní Korsakoffové, která taktéž přijíždí dotrávit své dny v Nice, se rozhodl nás pozdravit;...
Pane, ve jménu umění zašlete rychle požadovaný portrét. Chci dokončit tento obraz před naším odjezdem, kníže sám mi ho objednal.
A milovala bych ji více než *vlastní* dceru — nevím proč, snad proto, že by mi lichotilo, kdyby lidé říkali... nevím co — že ji miluji z......
Antonelli jako by tomuto příšernému boji předsedal. Bezpochyby se tam někde ukrývá nějaká půvabná pomluva.
— To nejsou dárky, slečno Marie — to je láska nás všech!
Uprchla jsem do svého pokoje, kde mě frivolní četba postupně uklidnila. Naštěstí tu nebyl nikdo cizí — Nemekoff, jenž nemá zrovna zájem o manželství,...
Navzdory horku jsem malovala a, přišedši Collignonová, upravila jsem si toaletu: klobouk v docela direktoriovém stylu, kabátek a košilka s žabotem a...
Zatímco se jde ověřit ty hrůzy, nešťastný hlupák si drží břicho a křičí, že má šest dětí, z nichž čtyři zemřely, a ženu, a že ho strachy bolí...
Ten velký nemotorný dlouhán Emile se tváří vesele — směje se, když ho nepozdravím. Jak chcete, příteli, tím méně jste naštvaný.
Triphon nezaplatil za slavnost a rozhlásil, že jsem mu nedala peníze. Protože mě to stavělo do dost podivného světla před lidmi z Rue de France,...
Přijde Brunet, pak maluji, pak si lehnu, pak vyjdu se všemi — ale je to nudné. Potkáme Galulu a dál Soroku; ten však prošel, viděl ho jen máma. Divím...
Po dlouhé a příjemné mořské koupeli jsme všichni společně večeřeli — Bihovetz a Anitchkoffovi. Nato nastal karetní stůl; protože mě to nudilo,...