Čtvrtek 17. května 1877

Šťastná ve svém měkkém a elegantním hnízdečku, ve své rozkvetlé zahradě. Nice neexistuje – jsem na venkově doma, nevidím nic jiného... ale ano, Skating, který byl zcela prázdný; ale protože nás bylo osm nebo deset, tvořilo to skvělé obecenstvo. Nedokáži bruslit sama; nikdo na světě by mi neuvěřil, že mám strach, a přesto se děsím k smrti.
To Audiffret není spokojen. Potkaly jsme ho s Laurentim, jenž vycházel, právě když jsme vcházely. Vyměnily jsme pár slov. Nemohl se rozumně obrátit na patě, když nás viděl přicházet, takže musel odejít – přišel však dvakrát zpátky s nejrozpačitějším výrazem na světě, a proto strnulý, stál nahoře na schodech a díval se na nás bruslit. Dělala jsem, jako by tam nebyl. Přišel pozdravit mámu, když odcházela s paní Kondareffovou, a říct jí, že ji neviděl věčnost. Jsem ráda, že se nudí k smrti: žádná věž, žádná suita, paní Vigierová atd. – má toho po krk, nikdo v Cercle a hlavně žádné peníze. Zkrátka žádné zdroje. Velmi ho mrzí, že k nám nemůže znovu přijít; vidím to a těším se z toho. Mořské koupele, výlety, klidné letní večery... to vše se jeví jako vůně, jako výbuch smíchu – a těch výbuchů smíchu bylo tolik.
[Napříč stránkou: Pro něj]
— Držte ho na dlouhé tyči, pravila slečna Collignonová.
Ano, jistě, a bez lítosti – vždyť dráždit ho mi přináší více radosti než ho vidět, pokud vůbec nějaká radost je... a s ohledem na poušť, v níž se nalézám.
Ráda bych věděla, zda Alexandre odpověděl na můj poslední lístek... Právě jsem napsala do Hôtelu du Louvre.

Poznámky

Pozn. překl.: Cercle — gentlemanský klub; exkluzivní společenský klub.
Pozn. překl.: „Tenir au bout du bâton" — francouzský idiom: udržovat na délku hole; držet si koho na odstup.