Neděle 20. května 1877

Všichni jsme měli jet do Monaka shlédnout představení slavného kapitána Boytona, ale ujel nám dvouhodinový vlak; potom jsem nechtěla a protože pršelo, zůstala jsem s dědečkem.
V našem tak monotónním životě je vše závažné: dnes večer se poprali psi, ubohý malý Pincio zvaný Pintchik byl pokousán a vyválen. Přiběhla jsem a zastihla bojovníky v zuřivém střetu a všechny naše holčičky plačící kolem – Walitsky si netroufl zasáhnout. Konečně Lise chytila toho malého bílého za ocas a začali jsme ho ošetřovat; ale ta ubohá dívka dostala téměř záchvat nervů a stále opakovala: Zabili ho, zabili ho!
Ach, dostala jsem velmi milý dopis od komtura de Marcuarda! Píše mi, že o záležitosti mladé dámy, která hraje na harfu, je třeba mluvit s Alexandrem, jenž je v Pešti tak zvyklý na Maďarky a maďarský způsob, že o návratu není řeči.
Nevím proč, ale jsem navzdory očekávání klidná, pokud jde o cestovatele. Zemře-li – těším se. Je-li zamilován – to pomine; u něj nic nevydrží a mění se třikrát za den, někdy i víckrát. Ožení-li se... lze ho vzít manželce. Jedním slovem – vždy se znovu setkáme. Podstatné je zajistit si místo v první řadě; zbytek je snadný, tím spíš, že mě nemiluje – tedy nemám co ztratit ani čeho se bát.
Mluvím o tom, smějeme se, žertuji a toť vše; zbytek je tak zahrabán kdesi, že už nenacházím nic, anebo skoro nic.

Poznámky

Pozn. překl.: Kapitán Paul Boyton (1848–1924) — americký dobrodruh proslulý ploveckými kousky v nafukovacím gumovém obleku; v 70. letech 19. stol. objížděl Evropu s turné.
Pozn. překl.: Komtur — čestný titul, zde pravděpodobně komtur rytířského řádu.
Pozn. překl.: Pešť — tehdejší název části Budapešti (sjednocena jako Budapešť teprve v roce 1873).