Sešit 034

červen 1875 — červen 1875

19 záznamů • 13 194 slov • 19 přeloženo

Hlavní místo: Nice

Číst od začátku

Kalendář

Červen1875
PoÚtStČtPáSoNe
(1 084 slov)

Říká se: kdo se v pátek směje, v neděli bude plakat. Já se směji celý týden, včetně pátku, a nepláču.

(298 slov)

S Collignon a Dinou deset minut pozorujeme kukátkem bílý útvar na věži, aniž bychom dokázaly rozeznat, co to je. Myslím, že to bylo jen prostěradlo —...

(1 060 slov)

Rovnou ke koupání, s tetou. Najdeme tam početnou společnost a muže v bílém, který silně zrudne. Pozdravil zdaleka, pak přijde pozdravit zblízka a...

(265 slov)

Jsem rozmrzelá, podrážděná. Přitom den začal dobře a vše proběhlo jako obvykle. Jedeme ke koupání se Sapogenikoffovými a tetou. Dávám Lucii svou...

(850 slov)

Mám ty nejčernější myšlenky na světě.

(667 slov)

De Mouzay stráví hodinu se mnou, Yourkoff odjíždí ve dvě do Švýcarska a všichni naši jdou na nádraží ho vyprovodit.

(811 slov)

Vykládala jsem si karty a nikdy jsem neviděla skvělejší sestavu. Cesta, láska, bohatství, sňatek, úplné splnění všech mých přání, velká společnost,...

(933 slov)

Vstávám líná, ale hodinu chemie s Leclerkem přece jen mám — připravujeme kyselinu siřičitou k odbarvování květin a oxid dusnatý.

(312 slov)

Všichni jsme shromážděni v salonu, když d'Audiffret přivede a představí svého strýce Saëtona. Ta tlustá hromada! Jak jen může udávat tón společnosti...

(1 115 slov)

Ten nos mě naplňuje melancholií. Přesto jdu k lázním s dvojitým závojem.

(628 slov)

Jak jsem si myslela, teta je dotčena, že Girofla nepadá na kolena a neprohlašuje mě královnou svého srdce.

(698 slov)

A teta teď říká, že Audiffret ochladl. Chápete? Ostatně všechno se vyvíjí lépe, než jsem myslela. Mluví se (ráda bych věděla, kolikrát jsem už...

(1 029 slov)

Včera jsem si v lázních vypůjčila dalekohled. A s Collignon zkoumáme tu bílou postavu. ==Mnoho povyku pro nic==. Jsou to dveře v jedné ze střílen...

(395 slov)

Celou noc se mi zdálo, že jsem v překrásné zahradě, zelené a temné, a větve visely tak nízko, a listí bylo tak husté, a tráva tak zelená.

(291 slov)

Nemohu se dočkat, až vyjdu ven. Propustím Bruneta o půl hodiny dřív.

(1 248 slov)

Připadá mi, že můj deník z posledních dní je hloupý. Všechno je roztříštěné, přeskakuji, píšu ty nejprostší věci, jako se píše o pozoruhodných...

(229 slov)

Procházíme se a máma, když uviděla Danise atd., řekla velmi výstižně: „To jsou ty krásné zbytky.“

(318 slov)

Jsem oblečená jako v zimě, pěkně učesaná, a tak spokojená sama se sebou, že se potřebuji ukázat. Jedu tedy na hudbu, kde se ještě potkávají zbytky...

(963 slov)

Od té doby, co Audiffret odjel, čmárám méně. Kolik mám nepříjemností, kolik trápení!