❦
Pátek 18. června 1875
Celou noc se mi zdálo, že si hraji s vějířem — soupeření v lásce, boj, má-li pravdu můj snář.Vendredi 18 juin 1875
Poznámka editorů
[Zrušeny 3 řádky]
[Trois lignes cancellées]
A teta teď říká, že Audiffret ochladl. Chápete? Ostatně všechno se vyvíjí lépe, než jsem myslela. Mluví se (ráda bych věděla, kolikrát jsem už napsala jméno toho pána).
Voilà que ma tante dit qu’Audiffret est refroidi. Vous comprenez ? D’ailleurs tout s’arrange mieux que je ne pensais. On parle (je voudrais savoir combien de fois j’ai écrit le nom de ce monsieur).
Mluví se a já všechno nepříjemné přijímám vesele. Ach, pane, jestli jsou to opravdu jen žerty, zaplatíte mi za ně. Působíte mi nepříjemnosti, nutíte mě kroutit se na sto různých způsobů, abych nebyla směšná.
On parle et je prends gaiement tout ce qui est incommode. Ah ! Monsieur, si véritablement ce ne sont que des farces vous me les payerez. Vous me faites des désagréments, vous me forcez à me retourner de cent façons différentes pour n’être pas ridicule.
Věřte, že to ze mě nemluví hněv ani uražená pýcha.
Croyez-bien que ce n’est pas la colère, ni le dépit qui me font parler.
Jsem naprosto klidná a lhostejná. Nezabývám se jím kvůli tváři krásného Nicejce. To se ví. Zdálo se mi, že má zájem, podívala jsem se na něj. Přišli Sapogenikoffovi, hodně jsem se nasmála. Byly jsme u něho dvakrát, jen jednou, v den Angličanek. Poprvé, když nás ten kočí za každou cenu chtěl zavést dovnitř, jsme jen prošly kolem. Zdálo se, že běží za námi — to bylo ještě předtím, než nám Nicejce představili; myslela jsem na mnoho věcí, nebo spíš na jednu, a napadlo mě, že by bylo legrační, kdyby se dalo trochu zažertovat.
Je suis parfaitement tranquille et indifférente. Ce n’est pas la figure du beau Niçois qui me fait m’occuper de lui. On le sait bien. Il m’a semblé qu’il s’intéressait, je l’ai regardé. Les Sapogenikoff vinrent, j’ai beaucoup ri. Nous sommes deux fois allées chez lui, une fois seulement, le jour des Anglaises. La première, lorsque ce cocher voulait à toute force nous faire entrer, nous n’avons fait que passer. Il semblait courir derrière nous, le Niçois précédant la présentation, j’ai pensé bien des choses ou plutôt une chose et l’idée me vint que ce serait drôle si on pouvait plaisanter un peu.
Tomu muži je čtyřiadvacet, mně šestnáct, oba jsme krásní. Nikomu by to neublížilo. První dny jsem nevěděla, na čem jsem, a nevím to ani teď.
L’homme a vingt-quatre ans, j’en ai seize, nous sommes beaux. Cela ne ferait pas de mal à personne. Les premiers jours je ne savais à quoi m’en tenir et maintenant non plus.
Počkejme.
Attendons.
Ano, to si říkám každý den, ale čekat je velmi nudné a já jsem tak netrpělivá.
Oui, c’est ce que je me dis tous les jours mais attendre est très ennuyeux et je suis si impatiente.
Jako by to bylo nějaké indické božstvo, před nímž se národy, kudy jde, bez rozmýšlení vrhají na zem.
On dirait une divinité indienne sur le passage de laquelle les peuples se prosternent sans réflexion.
na okraji
Můj nos je jako dřív a jsem tomu velmi ráda.
dans la marge Mon nez est comme avant et j’en suis bien aise.
Dnes ráno se u mámy o té záležitosti mluvilo a já jsem řekla:
Ce matin on parlait chez maman de cette affaire et j’ai dit:
„Ale opravdu, madam, mýlíte se. Je nesmyslné si představovat, že všude, kudy projdu, mají lidé padat na kolena a zbožňovat mě!“
- Mais vraiment Madame, détrompez-vous. C’est absurde de s’imaginer que partout où je passe on doit tomber à genoux et m’adorer !
Copak si to sama nepředstavuji?
Est-ce que je ne l’imagine pas moi-même ?
U sta hromů!1 Jsem v tomhle deníku tak pravdivá, že kdyby ho někdy někdo četl, musela bych se schovat, kde čert dává dobrou noc.
Bigre ! Je suis tellement vraie dans ce journal que si jamais on le lit il faudra me cacher au diable.
Sotva se usadíme na půvabném břehu modrého Středozemního moře, přijdou Audiffret a Saëtone. První si sedne naproti nám, druhý za mě. Mluvím s tím druhým, jsem veselá, vyprávím, jak budu královnou, a smějeme se. Nato ten první prohlásí, že chce být králem.
A peine nous sommes assises sur le rivage charmant de la bleue mer Méditerranée que viennent Audiffret et Saëtone. Le premier se met en face de nous et le second derrière moi. C’est au second que je parle, je suis gaie, je raconte comment je serai reine et nous rions. Alors l’autre dit qu’il veut être roi.
Saëtone říká, že uznává jen světlovlasé ženy, Audiffret s ním souhlasí a dodává, že muži mají být tmavovlasí.
Saëtone dit qu’il ne reconnaît que les femmes blondes, Audiffret est de son avis et ajoute que les hommes doivent être bruns.
„Nemyslím,“ říkám pomalu, jako bych o tom přemýšlela, „že by muži měli být vždycky tmavovlasí.“
Je ne crois pas, dis-je lentement comme si j’y songeais, que les hommes devraient toujours être bruns.
„A přece,“ říká on, „není hezké, když je muž úplně světlý, úplně světlý.“
Mais pourtant, dit-il, ce n’est pas joli un homme tout blond, tout blond.
„Ne úplně světlý, ale jako třeba teta, nebo o něco světlejší.“
Pas tout blond, mais comme ma tante par exemple, ou un peu plus blond.
Bože můj, děkuji Ti! Začínám věřit, že si nemyslí, že jsem do něj zamilovaná. Ví, že Saëtone mě zajímat nemůže, ale i já jsem věděla, že Olga nemůže zajímat jeho.
Mon Dieu, merci ! Je commence à croire qu’il ne me croit pas amoureuse de lui. Il sait que Saëtone ne peut m’intéresser, mais moi aussi je savais qu’Olga ne pouvait l’intéresser.
Teta tvrdí, že odešel rozzuřený, já tomu vůbec nevěřím.
Ma tante assure qu’il est parti furieux, moi je n’en crois rien.
Je to prohnaný chlapec, a jak jsem říkala, ještě než jsem ho poznala: udělá-li mu člověk krok vstříc, on uskočí dozadu.
C’est un garçon vicieux et comme je disais avant de la connaître: si on fait un pas au-devant de lui il fait un bond en arrière.
Collignon říká, že ho nemá ráda, protože člověk neví, jak se k němu chovat, že je to zhýralec.
Collignon dit qu’elle ne l’aime pas parce qu’on ne sait pas comment être avec lui, que c’est un roué.
Bravo! Souhlasím.
Bravo ! Je suis de cet avis.
V šest odjíždí do Monaka, my zůstaneme ještě čtvrt hodiny a já se směji a bavím se se Saëtonem, tím odporným Nicejcem. Hrabě de Cessole a ještě jeden ohyzda poslouchali.
Il s’en va à six heures à Monaco, nous restons un quart d’heure encore, et je ris et m’amuse avec Saëtone ce dégoûtant Niçois. Le comte de Cessole et un autre affreux écoutaient.
U stolu jsem veselá, směji se a rozesmívám ostatní.
Je suis gaie à table, je ris et faire rire.
Olga, která byla u Lefèvra se všemi kromě nás tří — mě, tety a Diny —, Olga, říkám, nic nejí a je smrtelně smutná. Vezmu ji na terasu a mluvím s ní o tom muži. Těší mě dívat se, jak se při jeho jméně rozjasní. U sta hromů!
Olga, qui était chez Lefèvre avec tout le monde excepté nous trois, moi, ma tante et Dina; Olga dis-je ne mange rien et est d’une tristesse mortelle. Je la prends sur la terrasse et lui parle de l’homme. Je trouve du plaisir à la voir s’animer à son nom. Bigre !
Tady je mé srdce úplně volné, mohu si hrát, jak chci. A jaké potěšení!
Ici mon cœur est parfaitement libre, je puis jouer comme je veux. Et quel plaisir !
Dětinství! Ovšem, dětinství, netajím se tím, právě naopak. Na to, abych byla stará, budu mít času dost.
Enfantillages ! sans doute enfantillages, je ne m’en cache pas, bien au contraire. J’aurai le temps d’être vieille.
Večer se znovu vypráví historie mého narození, mé dětské průpovídky atd. atd. Každý den totéž. Na tahle věčná omílání odpovídám větou, kterou Tiste tolikrát opakuje v La Boule:
Le soir on raconte de nouveau l’histoire de ma naissance, les mots de mon enfance etc. etc. C’est tous les jours la même chose. Je réponds à ces palinodies par la phrase que Tiste répète tant de fois dans La Boule:
„Když jsem ji poprvé potkal atd.“
La première fois que je l’ai rencontrée, etc.
Ostatně hloupá jsem nebyla. Máma se právě vrátila z Krymu, a pár minut poté, co mě políbila (byly mi dva nebo tři roky), mi kvůli nějaké rozpustilosti, už nevím jaké, řekla: „Marie je hloupá.“
Mais d’ailleurs je n’étais pas sotte. Maman venait de retourner de la Crimée au bout de quelques minutes après m’avoir embrassée (j’avais deux ou trois ans), elle me dit pour je ne sais plus quelle espièglerie: Marie est bête.
„Ne,“ řekla jsem.
Non, dis-je.
„Ano, Marie je hloupá.“
Oui, Marie est bête.
„Marthe,“ řekla jsem své kojné — protože až do tří a půl let jsem byla kojená —, „Marthe, pojďme pryč, máma nepoznala Marii.“
Marthe, dis-je à ma nourrice car jusqu’à l’âge de trois ans et demi je prenais de la nourriture naturelle, - Marthe, allons nous-en, maman n’a pas reconnue Marie.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „Bigre !“ – Giroflovo zaklení, které Marie přejímá (viz 16. června). ↩