❦
Pátek 25. června 1875
Vendredi 25 juin 1875
Od té doby, co Audiffret odjel, čmárám méně. Kolik mám nepříjemností, kolik trápení!
Je griffonne moins depuis qu’Audiffret est parti. Que de désagréments j’ai, que d’ennuis !
Nikdo neumí vést domácnost, peníze mizí, máme dluhy, jsme strašně zamotaní! Abrial, náš advokát, tak podváděl ve všech našich záležitostech, že najednou musíme zaplatit přes šedesát tisíc franků.
Personne ne sait diriger la maison, l’argent s’en va, on a des dettes, on est terriblemnt embrouillé ! Abrial notre avocat a tellement triché dans toutes nos affaires que tout d’un coup il faut payer plus de soixante mille francs.
Duval souhlasil, že peníze dostane během čtyř let. Věc se svěří advokátovi, a tu Duval najednou chce všechno v hotovosti. Samé rozsudky, advokáti, právní zástupci! To je peklo! Jsem celá sklíčená... Telegrafovalo se do Ruska.
Duval consentait à être payé dans l’espace de quatre ans. On confie la chose à l’avocat et voilà que Duval demande tout comptant. Il n’y a que jugements, avocats, avoués ! C’est l’enfer ! Je suis tout abattue... On a télégraphié en Russie.
Alexandre po příjezdu přivezl sto osm tisíc franků. Nic se nekoupilo — nevím, jak se to stalo, ale ty peníze se rozplynuly. Sto osm tisíc franků za dva měsíce, a žít, jak žijeme! Z toho se člověk zblázní! Je to abrakadabrantní, jak říká Gambetta. Ach, vidíte — republiky nestojí za nic, ani ve státě, ani v domácnosti.
Alexandre en arrivant avait apporté cent huit mille francs. On n’a rien acheté, je ne sais comme cela s’est fait mais cet argent a été gaspillé. Cent huit mille francs en deux mois, et vivre comme nous vivons ! C’est à en perdre la tête ! C’est abracadabrant comme dit Gambetta. Ah ! voyez les républiques ne valent rien, ni dans un pays ni dans une maison.
Teď, když méně studuji, se postarám o vše a stanu se královnou v naší domácnosti. Přivezu peníze z Ruska, nejprve zaplatím dluhy a pak dám mámě a tetě, co zbude. Jinak je to k zabití.
Maintenant que j’étudie moins, je vais m’occuper de tout et me faire reine chez nous. J’apporterai de l’argent de Russie, je paierai les dettes d’abord et puis donnerai à maman et ma tante ce qui restera. Autrement c’est assassinant.
Takový nepořádek nevydrží žádné jmění. U sta hromů hromských!1 Od dnešního rána, od chvíle, kdy jsem se dozvěděla, v jakém krásném stavu jsou naše záležitosti, jsem zbledla. Kéž nás Bůh z toho tentokrát ráčí vytáhnout — do budoucna se o věci postarám.
Aucune fortune ne peut résister à de tels désordres. Bigre de bigre ! j’ai pâli depuis ce matin, depuis que j’ai appris le bel état de nos affaires. Pourvu que Dieu veuille bien nous tirer de là pour cette fois, à l’avenir je soignerai les choses.
Bože můj, Bože můj, jsem celá ohromená. Bože můj, pomoz nám.
Mon Dieu, mon Dieu, je suis tout abasourdie. Mon Dieu, aide-nous ici.
Je to horší než labyrint na Krétě.
C’est pire que le labyrinthe de Crète.
Žijeme podle Lawova systému.2
On vit d’après le système de Law.
A na konci se mi rýsuje zkáza jako strašlivá příšera!
Et au bout j’entrevois la ruine comme un monstre affreux !
Bože můj, vytáhni nás z toho.
Mon Dieu, tirez-nous de ce pas.
Napříště uvedu vše do pořádku, postarám se. Nikdy jsem neviděla a nikdo neviděl a v celém vesmíru neexistují ženy jako mé drahé matky. Děti, nemluvňata, na mou čest — je třeba je vodit za ruku.
Dans la suite je mettrai bon ordre à tout, je m’occuperai. Jamais je n’ai vu et personne n’a vu et il n’existe dans tout l’univers des femmes comme mes chères mères. Des enfants, des bébés, ma parole d’honneur, il faut les tenir par la main.
Jsem dnes úplně rozhozená. Zabijí mě!
Je suis toute décollée aujourd’hui. Ils m’assassineront !
Bože můj, smiluj se nade mnou.
Mon Dieu ayez pitié de moi.
Ale nejsem snad bláznivá, že objednávám za osmdesát tisíc franků nábytku, když znám naše záležitosti a naše lidi! Je to ošklivé bláznovství — vyznávám se, vyznávám se, vyznávám se!3
Mais aussi ne suis-je pas une folle de commander pour quatre-vingt mille francs de meubles sachant nos affaires, et connaissant nos gens ! C’est une vilaine folie, confiteor, confiteor, confiteor !
Ten nábytek se objednává, já šeptám tetě do ucha, co je třeba udělat, ale ona nic neposlouchá a je jako ze dřeva. Nedá sepsat žádnou listinu, a tak si lakomec Duval přirozeně dělá, co chce.
On commande ces meubles, je souffle à l’oreille de ma tante ce qu’il faut faire, elle n’écoute rien et semble de bois. Elle ne fait aucun acte écrit, naturellement le ladre Duval fait comme il veut.
Ten ničema zneužívá situace, a je to přirozené. Ach, ubohá španělská královna!
Ce scélérat profite et c’est bien naturel. Oh ! la pauvre reine d’Espagne !
Kvůli všem těm trápením jsem zahrála Beethovenovo adagio s pozoruhodným citem a něhou. Vidíte, na čem všechno závisí. Laussel bude spokojen.
A cause de tous ces chagrins j’ai joué un adagio de .Beethoven avec un sentiment et une tendresse remarquables. Voyez à quoi tiennent les choses. Laussel sera content.
Smiluj se4.
Miserere.
škrtnutoSobota 26. června 1875
Při všech těch starostech jsem zapomněla na sen. Byl takový: dostávám dopis od Miloradovitche, ve kterém mi píše, že je v Paříži a čeká mě, abych ho utěšila v jeho nešťastné lásce. Chci odjet, ale místo toho vidím vévodu z Hamiltonu — měl oholenou hlavu a vlasy vypadaly šedé a ošklivé, sám sobě se nepodobal, ale spíše připomínal Bihovetze.
Avec toutes ces tracaseries j’ai oublié mon rêve. Le voici: je reçois une lettre de Miloradovitch dans laquelle il me dit qu’il est à Paris, qu’il m’attend pour le consoler de son amour malheureux. Je veux partir mais au lieu de cela je vois le duc de Hamilton, il avait la tête rasée et ses cheveux paraissaient gris et laids, lui-même ne se ressemblait pas, mais ressemblait plutôt à Bihovetz.
Všichni sedíme na seřazených židlích před Gioiiným domem, jako v divadle. Najednou se otevře okno v přízemí a objeví se v něm Dina, jak se škodolibě usmívá na vévodu, a jeho ta narážka na něj a na tu ženu rozzlobí tak, že vstane a celý zachmuřený odejde. A já nevím, co dělat — jsem celá zarmoucená a zahanbená, jako by to byla moje vina.
Nous sommes tous assis sur des chaises rangées, devant la maison de Gioia, comme dans un théâtre. Tout à coup une fenêtre du rez-de-chaussée s’ouvre et Dina paraît à cette fenêtre en souriant malicieusement au duc et lui est si fâché de ce qu’on fasse allusion à lui et à cette femme, qu’il se lève et s’en va tout assombri. Et moi je ne sais que faire, je suis toute chagrinée et honteuse comme si c’était ma faute.
A tu jsem na nádraží ve velké hale se všemi ostatními. Přisednu si k tetě, která sedí u stolu, a naproti ní sedí vévoda a Gioia, krásná a mladá. Dívala jsem se na ni, na něj ne, protože jsem myslela, že se pořád zlobí, ale on uhodl, na co myslím, zvedl hlavu a usmál se na mě. A hned jsem šťastná. Zdálo se mi ještě o jiných věcech, ale od toho úsměvu už nedokážu nic rozplést.
Me voilà à la gare dans la grande salle avec tous les autres. Je viens m’asseoir près de ma tante qui est près d’une table et en face d’elle sont le duc et Gioia belle et jeune. Je la regardais elle, lui pas, le croyant toujours mécontent, mais lui devinant ma pensée, leva le tête et me sourit. Alors je deviens heureuse. J’ai rêvé d’autres choses mais depuis ce sourire je ne puis plus rien démêler.
Chystám se ke spánku, když přijdou ohlásit mého přítele Barnolu. Sejdu dolů v županu (nyní nosím župan ve stylu Watteau s vlečkou dva a půl metru. Je bílý s fialovými kolečky a zdobený fialovou a černou. Je to rozkošný župan, býval tetin). Zastihnu je u čaje.
Je suis prête à me coucher lorsqu’on vient annoncer mon ami Barnola. Je descends en peignoir (je porte maintenant un peignoir forme Watteau avec une traîne de deux mètres et demi. Il est blanc avec des ronds violets et garni de violet et de noir. C’est un charmant peignoir, il fut à ma tante). Je les trouve à thé.
Collignon se několik dní schovává — je celá divná.
Collignon se cache depuis quelques jours, elle est toute drôle.
Barnola mi říká tolik dobrého o mém hlasu, že se radostí neposedím. Je velkým znalcem a myslím, že to neříká, aby mi lichotil — je to vážný a čestný muž. Říká, že mohu mít hlas jako Vigierová5, jako Stoltzová6, že je to překvapivé, zázračné. Že je třeba pracovat a že dosáhnu velkých věcí. Že vedle mého hlasu nejsou hlasy nicejských celebrit jako Francia nic, vůbec nic.
Barnola me dit tant de bien de ma voix que je ne me sens pas de joie. Il est grand connaisseur et je crois qu’il ne dit pas pour flatter, c’est un homme sérieux et honnête. Il dit que je puis avoir une voix comme la Vigier, comme la Stoltz, que c’est surprenant, merveilleux. Qu’il faut travailler et que j’arriverai à de grandes choses. Qu’auprès de ma voix, les voix des célébrités de Nice comme Francia ne sont rien, rien du tout.
Posuďte mou radost — nelže, cítím to, vím to. Jednou z mých největších ambicí je nádherně zpívat. Celou tu zimu jsem nedokázala vydat hlásku, zoufala jsem si, myslela jsem, že jsem přišla o hlas, mlčela jsem a rděla se, když se o něm mluvilo.
Jugez de ma joie, il ne ment pas je le sens, je le sais. Une de mes plus grandes ambitions est de chanter merveilleusement. Tout cet hiver je ne pouvais pousser un son, j’étais au désespoir je croyais avoir perdu la voix et je me taisais et je rougissais quand on m’en parlait.
Teď se vrací — můj hlas, můj poklad, mé bohatství!
Maintenant elle revient ma voix, mon trésor, ma fortune !
Přijímám ho Nosit kolem obličeje valenciennes padající na čelo a zavazované pod bradou se slzami v očích, srdce mi poskočí a padám na tvář před Bohem!
Je la reçois Porter autour de la figure des valenciennes retombant sur le front et nouées sous le menton les larmes aux yeux, mon cœur bondit et je me prosterne devant Dieu !
Neříkala jsem nic, ale krutě mě trápila jeho nepřítomnost tu zimu — tak krutě, že právě proto jsem se o tom neodvažovala mluvit.
Je ne disais rien mais j’étais cruellement chagrinée de son absence cet hiver, si chagrinée que c’est pour cela même que je n’osais en parler.
Ale modlila jsem se k Bohu a On mě vyslyšel!
Mais j’ai prié Dieu et Il m’a entendue !
Jaké štěstí, jaká rozkoš krásně zpívat! Člověk se cítí všemocný, má orlí pohled, připadá si jako královna, je šťastný. Šťastný ze své vlastní zásluhy. Není to pýcha, kterou dává zlato či tituly — člověk je víc než žena, cítí se nesmrtelná, odpoutává se od země. Stoupá k nebi!
Quel bonheur, quel plaisir que de bien chanter ! On se sent tout-puissant, on a des regards d’aigle, on se croit reine, on est heureux. Heureux de son propre mérite. Ce n’est pas l’orgueil que donne l’or ou que donnent les titres, on est plus qu’une femme, on se sent immortelle, on se détache de la terre. On monte au ciel !
A všichni ti lidé, kteří visí na vašich rtech, naslouchají vašemu zpěvu jako božskému hlasu, jsou zelektrizováni, nadšeni, uchváceni!
Et tout ce monde qui est suspendu à vos lèvres, qui écoute votre chant comme une voix divine, qui « est électrisé, enthousiasmé, ravi !
Vládnete jim všem!
Vous les dominez tous !
Hned po skutečném kralování je to právě tahle vláda, o kterou je třeba usilovat — vláda krásy přichází až po ní, neboť není všemocná nade všemi.
Après la véritable royauté c’est celle que l’on doit rechercher, la royauté de la beauté ne vient qu’ensuite car elle n’est pas toute-puissante sur tout le monde.
Ale zpěv pozvedá člověka ze země — vznáší se nade všemi v oblaku podobném tomu, v němž se Venuše zjevuje Aeneovi.
Mais le chant enlève l’homme de la terre, il plane au-dessus de tous dans un nuage semblable à celui dans lequel Vénus apparaît à Enée.
Nosit kolem obličeje valenciennes a zavazovat je pod bradou.
Porter des valenciennes autour de la figure et les nouer sous le menton.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „Bigre de bigre !“ – zesílené Giroflovo zaklení, které Marie přejímá (viz 16. června). ↩
Pozn. red.: John Law (1671–1729), skotský finančník, jehož spekulativní „systém“ způsobil v roce 1720 ve Francii finanční krach. Marie tím míní život na dluh a spekulaci. ↩
Pozn. překl.: V originále latinsky: „confiteor, confiteor, confiteor !“ – Confiteor („Vyznávám se“) je úvodní slovo katolické modlitby pokání. ↩
Pozn. překl.: V originále latinsky: „Miserere.“ – úvodní slovo Žalmu 51 („Smiluj se nade mnou, Bože“), výraz zoufalství. ↩
Pozn. překl.: Vigierová – sopranistka Sophie Cruvelli (1826–1907), hvězda pařížské a londýnské scény 50. let, která opustila jeviště, když se provdala za vikomta Vigiera; Vigierovi trávili zimy v Nice a Marie ji roku 1876 nazývá „slavnou Sophií Cruvelli“. ↩
Pozn. překl.: Stoltzová – buď Rosine Stoltzová (1815–1903), proslulá francouzská mezzosopranistka pařížské Opery, nebo Teresa Stolzová (1834–1902), česká sopranistka, Verdiho Aida a sólistka jeho Requiem v Paříži roku 1874; Marie neuvádí kterou. ↩