❦
Úterý 8. června 1875
Mardi 8 juin 1875
S Collignon a Dinou deset minut pozorujeme kukátkem bílý útvar na věži, aniž bychom dokázaly rozeznat, co to je. Myslím, že to bylo jen prostěradlo — mělo to čtvercový tvar. Okna zámku hermeticky uzavřená, ale dvě okna starého domu, obvykle zavřená, otevřená.
Moi, Collignon et Dina lorgnons pendant dix minutes une forme blanche sur la tour sans pouvoir reconnaître sa nature. Je pense que ce n’était qu’un drap, cela avait une forme carrée. Les fenêtres du château hermétiquement fermées, mais deux de la vieille maison, habituellement fermées, ouvertes.
„Kdo bydlí v tom žlutém domě nalevo od zámku?“ zeptala se ho včera Dina.
Qui habite cette maison jaune à gauche du château, lui demande Dina, hier.
„To je ta stará Je můj, nikdo tam nebydlí, ale občas tam chodím.“
- C’est la vieille Elle est à moi, personne ne l’habite mais j’y vais quelquefois.
No ovšem!1 Ten chlapec tam byl.
Pardi ! Le garçon était là.
Ale nekompromitovaly jsme se, jelikož jsme byly tři. Kolem druhé hodiny bílý útvar zmizel.
Mais nous ne nous compromettions pas, étant trois. Vers deux heures la forme blanche disparut.
Jsem ošklivá a unavená.
Je suis laide et fatiguée.
Girofla se nikde neobjevuje a už se mi zdá, že se s námi nechce znát. Vím, že je to hloupé, absurdní, ale jsme tu tak nešťastní, že jsem připravená na všechno (jak tak píšu, jsem skoro hezká).
Girofla ne se rencontre nulle part, et il me semble déjà qu’il ne veut plus nous connaître. Je sais que c’est bête, absurde, mais nous sommes si malheureux ici, que je m’attends à tout (en écrivant je deviens presque jolie).
Po večeři je Dina na terase, pomýšlím jít za ní, když vtom se vrátí. Škoda. Možná bych byla zahlédla Audiffreta.
Après dîner Dina est sur la terrasse, je pense à l’aller rejoindre quand elle rentre. C’est dommage. Peut-être aurai-je vu Audiffret.
Chtěla bych vědět, kdyby náhodou někdo četl můj deník — chtěla bych tedy vědět, jestli by si myslel, že myslím na vévodu z Hamiltonu, přestože mluvím o tom hezkém Nicejci.
Je voudrais savoir si par un hasard quelconque mon journal était lu, je voudrais savoir donc, si on penserait que je pense au duc de Hamilton tout en parlant du beau Niçois.
Zdálo se mi, že jsem na podiu a stěny pokrývaly krásné tmavě červené látky ve velkých záhybech a se střapci téže barvy. Což znamená, že dosáhnu velkého bohatství nebo velké proslulosti. Dejž to Bůh!
J’ai rêvé que j’étais sur une estrade, et les murs étaient couverts de belles étoffes rouge foncé, à grands plis et avec des glands de la même couleur. Ce qui veut dire que j’arriverai à une grande fortune ou à une grande réputation. Plût au ciel !
Vždyť konec konců na jedno léto v Nice mi rozptýlení, jako je Audiffer, vyhovuje.
Car enfin, pour un été, à Nice, une distraction comme Audiffer me va.
Ale po tomto létě chci vyjít do společnosti a zabývat se jinými než mladými Nicejci, ať jsou sebehezčí.
Mais après cet été je veux aller dans le monde et m’occuper d’autres que de jeunes Niçois, quelque beaux qu’ils soient.
Bože můj, stále se k Tobě obracím, vyslyš mou pokornou prosbu, neopouštěj mne a každé mé pyšné slovo přijmi jako pokoření před Tebou. Před Tebou jediným se skláním a od Tebe jediného očekávám to, o co snažně prosím.
Mon Dieu, toujours à Vous je m’adresse, écoutez ma très humble prière, ne m’abandonnez pas et prenez toutes mes fières paroles comme autant d’humiliations devant Vous. Devant Vous seul je m’abaisse et de Vous seul j’attends ce que je supplie de m’accorder.
Ježíši, a Vy, Panno Maria, proste za mě Boha, aby mi byl příznivý!
Jésus, et Vous Sainte Vierge, priez Dieu de m’être favorable !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „Pardi !“ – hovorové zvolání (z par Dieu), které Marie v těchto týdnech opakuje stále dokola. ↩